Dar – Profesionálové Žďár nad Sázavou – 2014

preview_player
Показать описание
Nazdar! Takže si to shrňme :-) V roce 2014 se nám do kapely narodily 4 děti – tedy rok profi dítěte. A vystoupení na žďárském orelském scholičkovém festiválku Festa tím bylo taky ovlivněno. Čtyřpísňový blok začal písní Turn turn turn pojednávající o čase stavění a boření, rození a umírání, natírání i šmirglování, což se na miminka dá taky hezky vztáhnout. Následovala píseň Dary, která už od úvodních slov „Z mnoha zrn se stal jeden chléb…“ ukazuje, že i když to tak třeba primárně nebylo myšleno, tak se vlastně na miminka dá taky hezky vztáhnout. Třetí písní byla krásná pomalá citlivá Zpívat píseň lásky smím, která se asi dá v dalších významech a podtextech na miminka nějak našroubovat a tedy taky na ně hezky vztáhnout. Všechny zmíněné písně se zevrubným komentářem snadno najdete :-) A celý blok byl tedy uzavřen písní Dar, která už je načisto, primárně a prvoplánově o miminkách, maminkách a tak podobně, čili se dá taky na miminka úplně naprosto vztáhnout.
Píseň Dar pochází z autorské dílny skupiny Fontána naděje, která kdysi působila v Novém Městě na Moravě a v okolí, která se s pomocí Boží již úspěšně rozpadla a ve které se kdysi potkal Jan Šustr a Marek Miko. Titíž se potkávají i nadále zde na poli profesionální zábavy, i když to někdy není lehké… Převzali jsme tudíž od Fontány naděje tímto už druhou písničku, jsou to pěkné kousky, jeden nikdy neví, všichni za jednoho.
Takže v první řadě zleva zní Zbyněk Čech, zde doprovodný vokalista, zdatný refrénista, ústní harmonikér a muž značného akusticko-fyzického dosahu. Dosahá dosahuje, cestičku zaplavuje! :-) Vedle něj hraje, pohybuje se a i si povyskočí Petr Lacina, obhospodařovatel akustické kytary a refrénista s citem pro věc jako vždycky. Vedle něj se ne úplně logicky pohybuje Jan Šustr s basovou kytarou Ibanez, na kterou tuto píseň provozoval i před lety ve Fontáně naděje, pak i v nahrávacím studiu a nyní i zde. Došlo sice k jistým změnám v basové lince, ale co je komu do toho, pseudobasové minisólo po prvním refrénu zůstalo. Dále vpravo již zříme Kláru Přichystalovou, která zde byla logicky obsazena do role sólové zpěvačky, jinak by to bylo asi divný, že jo… Lze říci, že Klára se svým zpěvem i trošičku přibližuje původní verzi, tudíž je to taky pěkné, všechno přesně a tak akorát zazpívané a vůbec. Vyznění písně se tedy nijak nepokřivilo, ba naopak čili bravo :-) Zcela vpravo jest Marek Miko. Ten zde tak jako před léty zpívá doprovodný vokál a svým bytostným bytím dává písni to, co by byla škoda ztratit :-) Nelze přesně říci, zda zpívá i stejný part jako kdysi, ale dost možná, že ano. Šlo by to asi i zjistit a upřesnit, ale kdo má na to dnes už nervy :-) Marek zde navíc drží zřejmě nějaký perkusní nástroj, o jehož přesném určení i účelu můžeme určitě pouvažovat. V zadní řadě zleva smaží Jan Gonzís Dvořák na svého telecastera a na poctivý účelný aparát a poctivý účelný pedalboard optimalizovaný pro poctivé účelné telecasterové hraní. Bohužel ho spíše neuvidíte, selhala nám zadní kamera, ale co už! Tu charakteristickou kytarou vyhrávku zcela na začátku před započetím zpěvu hraje on a už z toho zvuku je jasné, že je to dobrý řidič! A mimochodem – v noci před tímto vystoupením ještě zvládnul asistovat u porodu své třetí dcery, je to tudíž král a manažer! Vedle něj vzadu uprostřed u elektronické bicí soupravy Alesis smaží Alžběta Šalandová a protože jde o bicí, tak bubnuje a o to nám vždycky šlo! Rytmus! A když je ho potřeba změnit, tak to dělá Bětka! :-) A pozor, v této písni se rytmus skutečně mění, sloky jsou tradičně bigbeatově na čtyři a refrén… a to si zkuste spočítat :-) Vedle Bětky to tlačí Standa Mokrý se svým pedalboardem založeným na profi práci s modulačními efekty. The Edge postupuje podobně, jen potřebuje tu čepičku, Standa to dá i bez ní, nohou tapuje efekty, prsty tapuje struny, to si určitě všimněte, je to tam! A když i on sám řekne, že v pedálovém řešení efektové sestavy už o moc dál jít nemůže, tak to znamená… a to si už domyslete!
Tímto tedy kompletujeme blok písní z Festy 2014, děkujeme pochopitelně opět Vítu Dobrovolnému za všechnu zvukovou péči a nasazení, je dobrrrej a je to vidět, i on je dobře vidět. Děkujeme bratrům Svobodovým za nezištné obsloužení kamerových platforem, děkujeme za ty možnosti, možnosti tu jsou, děkujeme moc. Takže Festa yeah a zase někdy nebo někde, něco se určitě musí stát! :-)
Рекомендации по теме