Poutník a dívka - Profesionálové Žďár nad Sázavou – 2014

Málokdo by si pomyslel, že se někdy zapojíme do celonárodní jímavé a poutavé Noci kostelů. Ve Žďáře n.S. se na to totiž zatím moc nehraje :-) Ale v tom se ozvali farníci z Herálce pod Žákovou horou! A pozvali nás tam, tam k nim. Do jejich pěkného útulného kostelíku sv. Kateřiny Alexandrijské. Je pěkně opravený! Za to patří čest a chvála mimo jiné dost zásadně P. Vladimíru Záleskému. Do jeho gesce totiž tato farnost tak nějak filiálně patří. Taky mu patří dík za to, že to všechno povolil a umožnil svou vstřícností a benevolencí této akci, aby proběhla a farníkům, aby proběhli hned za ní. A že přišel a nešetřil úsměvy a vlídným slovem. Nádhera.
Jinými slovy - zahráli jsme v rámci Noci kostelů v této pěkné obci kompaktní večerní setík provázený spontánním mluveným slovem většiny z nás i bouřkou a hromy a blesky, které míhajíc se za okny chrámu citlivě dokreslily atmosféru večera.
Toto video zachycuje konec koncertu, kdy jsme se radostně odpojili od všech kabelů, efektů, zesilovačů a in-ear monitorů a do jisté míry spontánně jsme realizovali píseň Poutník a dívka, o jejíchž kvalitách, historii a kráse se asi není třeba dlouze rozepisovat. Je to tudíž opět (už tradičně) v podstatě raritní záležitost, je to neředěná upřímnost, je to odvaha i důvěra, je to intonační srdce na dlani, je to bezelstná akustická obnaženost elektrických hudebníků. Je to čiré potěšení. A snad právě proto je tato píseň nahraná pouze se zvukem z kamery, čili omluvte sníženou kvalitu záznamu. Kamera stojí na kůru, zvuk se line zespoda a o chrámovou výzdobu se tříští jak vlny o skálu pevnou. Anebo úplně naopak, buďme rádi, že je záznam takhle syrový a falešně nevyumělkovaný. Ono to totiž hezky rezonuje s tím celostním vydáním se publiku a intonaci všanc i v ústrety. A za to, že kytara neladí, nemůže ani tak Jan Šustr, který na ni zde hraje, ale spíš Petr Lacina!!! Ten Petr Lacina, který na ni předtím hrál celý koncert a zřejmě dobré ladění tak úplně neuchoval (až se hosté opijí). Ačkoliv je to na druhou stranu paradoxně kytara pana Šustra, je to zamotaný. A to všechno ale patří k tomu přímému principu neklamat své publikum žádným způsobem a habaďůrou. Něco v tom smyslu říkal už Jack Bruce a to není žádnej trouba.
Čili prostě -- Poutník a dívka, akustická tečka, výraz díků a nadšení všech se všemi.
Chceme tímto vyjádřit svoji radost z pozvání, z buchtiček a koláčků na faře, z vlídného přijetí místními farníky a pořadateli, taky děkujeme moc za láhev nádhernýho pití a taky za obnos, který jsme po půlnoci proměnili v mlžnou páru a sérii steaků. Nezměrná oběť, obětavost a nasazení našeho dvorního zvukaře Víta Dobrovolného se slovy dá jen těžko vyjádřit, stejně tak jako naše díky jemu. Proto jen poznámka - ze všech steaků on měl ten největší, 600 g poctivý flákoty, je krásné být Božím dítětem.
U dalších písní (z Noci kostelů, ze Dne motorkářů apod.) brzy naviděnou, naslyšenou a hlavně na naladěnou ;-)