Hledám vás – Profesionálové Žďár nad Sázavou – 2017

Čus! Tak tohle je píseň Hledám vás, znáte to, je to hymna! Taková ta hymna, jakou má každé pořádné setkání mládeže, celostátní, mezinárodní, planetární, když se mladí sjedou a zavlní se při liturgii i vedle, léto, presbytář on the main stage, slunce, duchovní rozhovory, nová setkání… tak taková to je hymna a to hymna setkání mládeže v Táboře v roce 2007, takže už je to nějaký čas. Už tehdy jsme tu píseň báječně smažili ještě jako členové žďárské scholy, protože jet v těch časech hrát a zpívat např. na diecézní setkání mládeže na Petrov a tohleto neumět, to by nás asi z toho Petrova pěkně hnali. Tak už tehdy jsme se potkali s osobou a tvorbou Richarda Čanakyho, jeho melodikou, harmoniemi i rýmovým aparátem, to je taková pěkná arabeska… a život šel dál. A roky plynuly, až jsme došli ke svatbě zpěvačky Klárky a ta si tuhle píseň přála zařadit do obřadu a bylo to. Hledám vás bylo zpátky! :-) Tak jsme si to oživili, připomněli, přidali jsme k tomu Richardovi jednu modulaci, projelo se to a to je zhruba celý příběh. Platí zde asi staré dobré, co se v mládí naučíš… Takže zpěvačce Klárce jsme to vyfikli po slibu snad pěkně, u mikrofonu za ni tehdy zaskočila zpěvačka Lenka, která se nás od té doby taky nechce pustit… :-) je to bezva a když už jsme to nacvičili, tak to občas asi můžeme i zahrát, to dá rozum.
A v tomto videu tedy vidíte píseň použitou v rámci každoroční tzv. motorkářské pouti ve Žďáře n.S., což je taková malá liturgie a setkání majitelů silných strojů, kteří na začátku sezóny zajdou do kostela a najedou kromě asfaltu i na tu duchovní linii, tak by to mělo být nejen na motorce, viďte. Tak jsme to tam dali taky, děvčata si střihla úvodní sloky, Standa si střihl tu nosnou figuru na kytaru, Laci přepustil akustickou kytaru Markovi a střihl si to na bicí, kde zaskočil za Bětku, která zde hrát nemohla, ale v závěru písně si ve videu střihla malou průchozí cameo roli před kapelou a z toho je jasné, že měla jiné a krásné starosti, Zbyňďa si střihl mimo jiné až žensky znějící vokály atd.
Čili a tudíž, když se na to podíváme zepředu z toho hlavního záběru a půjdeme zleva, tak ano, tam je Zbyněk Čech, píseň těch 10 let v paměti také nosil a pak to vysolil, především on je velký „obdivovatel“ hlavního textového sloganu refrénu, to mu dodnes nezevšednělo :-) jak již bylo zmíněno, přidává tam i pěkné falzetové linie, prostě funkčně a dobře. Vedle něj se nalézá Jan Šustr, hraje na basu, stará se o třetí sloku, v momentu zvýšení i o přechodový tón, v závěru tam zmastí pěveckou harmonii, ale i to tam patří, odhalil to Zbyňda a měli radost oba dva :-) Dále uprostřed přední linie smaží Marek Miko, zde sice nezastává žádný sólový part, ale na síle a opravdovosti jeho projevu to neubírá ani v nejmenším, je to i vidět, jak již bylo také naznačeno, za Petra Lacinu zaskočil u akustické kytary, zpívá srdcem a hraje rukama jak láskyplnými lopatami. Vedle Marka si to dává Klára Svobodová, která, jak už bylo řečeno, dala onehdy impuls k zařazení této písně do našeho repertoáru a špatně to nedopadlo, Klára má píseň pod kůží, druhou sloku má pro sebe, to ostatní máme společné, je to bezva, mrkejte, jak se správně artikuluje, ladí, drží mikrofon a dělají výstižné grimasy (viz konec), je to bezva. Vedle Kláry si stojí a zpívá Lenka Ostrčilová, vyfasovala první sloku, je to solidní začátek. Lenka se tady mírně krotí ve své oblibě perkusních nástrojů, takže zde o sebe jen zlehka tluče tamburínou. Jediná vada je ten stojánek s notami, to je vizuálně trochu problém, to asi vidíte, to by tam být nemuselo a viděli byste ještě víc. A vzadu je to takhle. Za bicími vykukuje Petr Lacina, který zde zaskočil za Bětku Sodomkovou, jak již bylo zmíněno. Petr si tam vede pěkně a vypadá tam taky pěkně, sestavu si sestavil střídmou a decentní, dokáže zjemnit i přitvrdit, na začátku na sebe se Standou prostě mrknou, jak to dělají de facto už půl života, a jede to. A takže vedle Laciho to mastí Standa Mokrý, hrál tenhle part už před lety ve schole, hraje ho zde zas, někdy se to takhle vrací :-) A vypadá u toho ten Standa moc dobře! A vedle Standy si to tam kroutí Jan Gonzís Dvořák, takže tu vidíme dvojici stratocaster telecaster, to je výborná skladba elektrických kytar. Zde hoši nemají větší prostor pro sólovější kousky, píseň nasadí a dozpívá se téměř až do konce, ale to nevadí ničemu, takhle to Richard zkomponoval, takhle to hrajeme, takhle to tam je :-)
A zmínit musíme ještě jednoho šikovnýho chlapa, který u toho zároveň taky dobře vypadá, dělá to dobře a bez blbých keců řeší svoji kompetenci… a to je Adam Svoboda, který operuje u mixu, zvuk jde na jeho konto a je to pěkné účtování, moc díky kámo, sedí to! A díky motorkářům za jejich opětovné pozvání nás sem k nim, za nimi a spolu s nimi, díky P. Vladimírovi Záleskému, který za tu farnost jednak zodpovídá a taky umožňuje konání i takových setkání a ještě to vždy pěkně, s úsměvem a vtipem posadí do duchovní souvislosti. Takže nazdar a zas někdy!