Nad životem | Mladý Básník

Přemýšlím v jakém životě to žiji.
Říkáme si přátelé přitom je to faleš.
Neposlouchám vás a radši v tichosti sám piji.
Mým snem je samota a prales.

Mnoho z nás žije život jiných.
Chlubíme se něčím, co jest bez hodnoty.
Jsme generace lidí líných.
Cílem naším býti obklopeni idioty.

Když usínám pokládám si otázek mnoho.
Jestli vše co dělám, dělám pro sebe.
Býti šťastný a dělat šťastnými i jiné.
Začít musíme však u nás, mě a tebe.

Tvé onanování už není jako dříve.
Zmatený životem, by si chtěl stále něco nové.
Kdysi to bylo velké dobrodružství, tomu sbohem.
všem těm časům, kdy jen představa způsobila oheň.

Žijeme v době, kdy nám voní hlavně papír.
To jest přirozené, stromy voní přeci lidem.
Mnoho toho však dokázalo pozřít i hnízdo čapí.
Avšak zarmoutilo hloupé pouhým slibem

A nad tímhle já zavírám oči každý večer.
Je to zvláštní usínání, bez vtipu a poezie.
Jen trápení nad smutnými životy.
Kdo to nezná, nikdy stav tento nepochopí.

Mrzí mě to, jsme vše a všechno jsme my.
Proto bádám nad tím, proč je to tak, jak to je.
Cítím, že já jsem vy a vy jste já.
A díky vám vše špatné a krásné se děje.