Vilémek, Srdce dětem 2024

Показать описание

Pomoci můžete zasláním jakékoliv částky na náš transparentní účet 1117771700/5500 s VS 1234. V období 4. 11. - 17. 11. 2024 pak můžete v jakékoliv prodejně Lidl získat samolepku pomoci za min. 30 Kč. Děkujeme! ❤️

Uložte si video na později, dejte lajk, sdílej do svého okolí a sleduj sledujte naše sociální sítě:

Příběh chlapečka:
Když se Vilémek narodil, vypadal jako úplně zdravé miminko. Rodiče měli doma už staršího chlapečka, který se na svého bratříčka velmi těšil. Do jednoho roku se Vilémek vyvíjel téměř normálně jako každé jiné dítě. Motoricky byl však pomalejší, ale rodiče věřili, že všechno dožene a přičítali to tomu, že po narození prodělal cytomegalovirovou infekci a dlouhodobě neprospíval kvůli alergii na kravskou bílkovinu. S Vilémkem cvičili Vojtovu metodu, rehabilitovali a doufali, že jejich syn bude v pořádku. Ale protože stále neprospíval, poslali lékaři chlapečka na genetické vyšetření, které však žádný problém neukázalo. Protože stále neprospíval, zahájili lékaři po několika měsících další genetické vyšetření a po půl roce se rodiče dozvěděli, že jejich chlapeček má deleci na 15. chromozomu a za měsíc rodičům oznámili, že jejich syn má Angelmanův syndrom, na který neexistuje v současné době žádný lék.

Jedná se o vývojovou vadu, která postihuje především nervový systém. Mezi charakteristické znaky tohoto onemocnění patří opožděný vývoj, mentální postižení, závažné poruchy řeči a problémy s pohybem i rovnováhou. Postižené děti mohou trpět opakovanými epileptickými záchvaty a mnohé z nich trpí také mikrocefalií, tedy malou velikostí hlavy. Pro děti s Angelmanovým syndromem je typické veselé a nadšené chování. Často se usmívají, smějí se nebo vzrušeně pohybují rukama, proto se jim také říká andělské děti nebo šťastné loutky, ale o štěstí se opravdu mluvit nedá. Péče o takto nemocné děti je velmi náročná, špatně spí, nemají pocit hladu a žízně, ani pud sebezáchovy.

Když se rodiče dozvěděli synovu diagnózu, byli v šoku, ale konečně zjistili, proč je jejich syn prostě jiný. Bylo těžké vysvětlovat staršímu synovi, proč Vilémek nemluví, proč neběhá, proč se sám nenají. V prvních chvílích vůbec nevěděli, co mají dělat, jak mají synovi pomoci. Lékaři jim nedokázali poradit, protože s tímto onemocněním nemají moc zkušeností, proto se rozhodli najít rodiny se stejně nemocnými dětmi, aby načerpali informace. Už za dva měsíce po zjištění diagnózy jeli na první neuroterapie. Zjistili, že mu hodně pomáhají, a tak na ně docházejí do dneška. K neuroterapiím přidali ještě hipoterapie, které chlapečkovi nesmírně pomáhají a také ergoterapie, kde Vilémek procvičuje jemnou motoriku. Dobře vědí, že tyto rehabilitace bude potřebovat dlouho, protože jinak by skončil na vozíku. Zdravotní pojišťovny nic z toho, co Vilémkovi pomáhá, nehradí, a proto musejí ročně sehnat kolem 300 000 Kč, aby mohl dělat další pokroky. Pevně věří, že jednou udělá i svůj první samostatný krůček, ale vědí, že bez pravidelného cvičení by skončil na vozíku. Svého chlapečka s neustálým úsměvem na rtech nesmírně milují a říkají o něm, že je jejich sluníčko.

#zivotdetem #lidl #paulblackpaulblack #srdcedetem