Hana Zagorová - Láska v desátém semestru / Opona (1980)

Показать описание

Hana Zagorová a Karel Vágner ve slovenském pořadu "Vtipnejší vyhráva"
v roce 1980

Hudba: Karel Vágner / Vítězslav Hádl
Text: Pavel Žák

Zavírají kolej příliš brzy na náš vkus,
pískni nebo volej, nestihneš-li trolejbus,
já tě budu oknem líbat z dálky,
ze sedmého poschodí a sním,
že se vrátíš pro žár po žebříku požárním.

Teď jsme téměř jako Romeo a Julie,
zapomněls tu sako, vrátný dole bdělý je.
Tetelíš se zimou, venku hřímá,
v dáli mizí noční spoj, a joj,
proto na mě voláš, tohle bude príma boj.

Máme teď období zkoušek i snů,
studujem´ z knížek i z červnových dnů,
zítra je zápočet z lásky i věd,
ten, kdo chce uspět, ten nesmí zpět,
tak to chce láska i vesmír.

Až ti hodím sako, v kapse hledej tajný vzkaz,
dočteš se v něm, jakou pusu zítra dám ti zas.
A pak, až nám skončí všechny zkoušky
ze všech citů, ze všech věd, mám plán,
postavíme k ránu před kolejní bránu stan.

V tom stanu dáme si do příštích dnů
červený diplom své lásky a snů,
desátý semestr končí se nám,
jak chceme jít zítra každý sám,
chcem´ prostě stále a navždy.

Navždycky si složit v jedné skříni kabáty,

stokrát ještě prožít svůj semestr desátý,
společně se smát i táhnout káru,
ušetřit si na prímus, a plus
mít jen jednu kolej a společný trolejbus.
Mít jen jednu kolej a společný trolejbus.
________________________________________________________________________
OPONA
Opona spadla únavou,
potlesk a kytky v celofánu,
kdyby to šlo, tak je těm pánům
dneska odevzdám.

Jsem trochu jak ta opona
v odlesku světel jaksi bledá,
když schází ten, který jí zvedá
z prachu ke hvězdám.

Šeptával jsi mi, lásko, lásko.
Byl jsi má síla, byl’s můj větrolam.
stále to slyším, lásko, lásko.
Dvě krásná slova a v nich klam...

Pohasla světla naděje.
Zvykám si na stav tebe nemít.
Byl jsi mé všechno, byl’s i prevít.
Prevít zejména.

Já snad si nikdy nezvyknu
na chladné prázdné čtyři stěny.
Promluvit s kým tu ani není.
Zvláštní proměna.

Šeptával jsi mi, lásko, lásko.
Byl jsi má síla, byl’s můj větrolam.
stále to slyším, lásko, lásko.
Dvě krásná slova a v nich klam...

Já ale nejsem na kolenou,
nejsem na kolenou.
Byl’s jen jednou z mnoha štací,
mám tě tak akorát.
Ne, ne, ne
nejsem na kolenou.
Nejsem na kolenou.
Zas mám spoustu inspirací,
zase mám chuť se smát.
Mám chuť se smát.

Opona spadla únavou.
Kde je ten potlesk vděčných pánů?
Kde oheň hvězdy ze šantánu,
co jí z očí plál?
Jsem trochu jak ta opona,
která se mění v pouhou plentu.
Bez tebe, snad i bez talentu,
svět se točí dál.

...lásko, lásko...
Stále to slyším, lásko, lásko.
Dvě pouhá slova a v nich klam.
...lásko, lásko....
____________________________
Hudba: Jaroslav Uhlíř
Text: Karel Šíp

________________________________________________________________________
#HanaZagorová #Czechia #Prague