Kapitola 20 (Viktor Dyk, Krysař)

Kniha Krysař je krátká novela Viktora Dyka, která nejprve vycházela pod názvem Pravdivý příběh (Lumír, ročník 40, 1911–1912). Pod dnes známějším názvem Krysař byla vydána poprvé v roce 1915 v edici Zlatokvět (doplněná a upravená). Podruhé vyšel Krysař v roce 1923, tentokrát již s četnějšími stylistickými úpravami. O další vydání se zasloužil Arne Novák a po něm také Antonín Grund.

Samotný námět Krysaře vychází ze saského, staroněmeckého motivu, který Dykovi posloužil jako volné schéma svého díla. Tato pověst s reálným základem vypráví o krysaři, který roku 1284 očistil město Hameln od krys, a když mu nebyla vyplacena slíbená odměna, rozhněval se na občany města a odvedl za trest jejich děti. Existuje několik variant závěru. Buďto Krysař děti zavřel do jeskyně, z které již nikdy nevyšly, nebo je utopil v řece. Je i verze, podle níž Krysař děti vrátil, když mu radní zaplatili slíbenou odměnu.

Ona dávná předloha je opravdu pouhým rámcovým schématem, protože se od Dykova Krysaře v určitých bodech odlišuje. Zásadními odlišnými okamžiky je to, že zatímco v předloze odvádí krysař pouze děti, v Krysaři celé město a důvodem mu není jen nezaplacený dluh za odvedenou práci, ale spíše zklamání v lásce a zklamání ze současného světa.