Sulovské skály aneb jak se stát paroháčem

4.6.2023
Tak nám ten měsíc moc dobře nezačal. Po posledním výletě mám rýmu a předal jsem jí úspěšně i Evě. Léčíme ji jak se dá, protože se má kazit počasí a my ještě chceme vyrazit. I přes tento problém, plánujeme na poslední pěkný den výlet na Slovensko a to s pěší tůrou. Je to do oblasti Sulovských skal. Ne přímo na hřeben s hradem, ale z druhé strany. Není to tak daleko a můžeme se ráno dospat a v klidu nachystat. Trasu volím rychlou bez dálnice. K naší smůle je to ta nejhorší pro vjezd na Slovensko. V 9:30 vyrážíme a ještě se zastavíme doplnit nádrž u ONO benzínky. Z Horní Lídeče míříme na Půchov a pomalu si zoufám, že jsem nejel jinudy. Před Půchoven zastavuji na úpravu kamer a odpočinek. Cesta z Půchova je již mnohem lepší až do Žiliny. Tady jsem vždy bloudil, a musí přiznat, že nemět navigaci, tak i dneska by to bylo stejné. Tohle město je prostě tragické. Kousek za městem opět zastavuji na kamery a odpočinek a navrhuji kávu, to se nesetkalo s úspěchem a pokračujeme těch pár kilometrů k cíli. Při projíždění Lietavy koukáme na hrad dříve navštívený a pokračujeme dále na Lietavskou Závadku. Parkujeme u nového kostela, který se nám moc líbí. I zvonění poledne si užíváme, při svačině před vycházkou. Loučíme se se SUZUCATI a vyrážíme........

[ingwarrce]

Považský hrad som dal keď som zliezol z Veľkého Manína a prešiel Manisku tiesňavu. Súľovské skaly mám tiež prelezené krásne prostredie za krásneho letného slnečneho počasia. Lietavský hrad, Čičmani, Stražov.