Kvantová fyzika 2/3: Kde jsou, když se nikdo nedívá?

preview_player
Показать описание
Zajímá vás, o čem je kvantová fyzika, ale potřebujete to vysvětlit úplně od začátku? Tak to jste tu správně :) V tomhle videu vysvětlujeme, co je to vlnová funkce a co nám říká pravděpodobnostní vlna o poloze elektronů a dalších malinkatých částic. Taky začneme zkoumat všechny ty neuvěřitelné důsledky, nad kterými kroutil hlavou i Albert Einstein, a pokusíme se je objasnit díky Kodaňské interpretaci a dekoherenci. A na závěr si ukážeme, proč platí ve světě malých částic úplně jiná pravidla, než ve světě lidí.

TOHLE JSME TAKY MY:

PODKAPITOLY:
00:00​ Úvod
00:41 Schrödingerovy rovnice
01:01​ Vlnová funkce
01:22​ Pravděpodobnostní vlna
03:13​ Dvojštěrbinový experiment
04:57​ Kodaňská interpretace
06:08​ Koherence
06:47​ Dekoherence
07:15​ Malé a velké věci
07:52​ Závěr

PODOBNÁ VIDEA:
• Tunelování, provázanost a Schrödingerova kočka: vyjde nejspíš v červnu
Рекомендации по теме
Комментарии
Автор

Ďakujem za jednoduché a zrozumitelné vysvetlenie ako môže byť častica kvantová na viacerých miestach súčastne.Výborné video.

ingridbilekova
Автор

Super videa chlapi, zatím nedoceněnej kanál!😀

drnda
Автор

Pánové, je to skvělé. Děkuji moc. Jen poznámku. Heisenberg zavedl mechanismus redukce či kolapsu vlnové fce 1929 v Chicagských přednáškách a částečně již 1927 (Bohr s tím nechtěl mít nic společného), Bohr tudíž ani není tvůrce tzv. Kodaňské interpretace, až zjevně Heisenberg v padesátých letech 20. st. Navíc nikdo pořádně neví, co je KI :-)

Quantum.Filip.Grygar
Автор

Jste borci pokračujte v tom určitě se zachvili dostanete dal a dal držím vám aplce a děkuji za videa kde mě naučíte víc než učitelka za 45 min

hugomela
Автор

Tak a teď chápu Sheldonovu hlášku z pilotniho dílu Teorie velkého třesku. Děkuji 😁😅
Fajn potisk na triko 😃

theMachi
Автор

Pekne vysvetlené, že nejde o ovplyvňovanie myslením, ako sa nás snažia fyzici s potešením ohúriť, ale narušenie koherencie fotónom.

milanbaran
Автор

MOC MĚ TO BAVÍ A ZAJÍMÁ,
DĚKUJI MNOHO

miroslavduska
Автор

mě by zajímalo co se stane s interferencí, pokud stínitko bude nekonečně blízko ke štěrbinám... v jaké superpozici bude v takovém případě vlna / částice i bez pozorovatele? dvojštěrbinový experiment mi přijde degradovaný právě vzdáleností stínítka / resp. časem který dáváme vlně / částici k dispozici... co by na to řekl Albert? :)) každopádně díky za zajímavé nastínění problematiky...

danielvajbar
Автор

Děkuji Vám za srozumitelné vysvětlení 👍
... A co na to filozofie? V dobrém 🙂

janinka
Автор

•.• omg:D ta zmena hlasu- prosim😩😩😩😩😩 btw dekuji pomohlo ^^

Laura-mryu
Автор

podľa mňa sme celkom správne nepochopili dvoj štrbinový experiment. Čo keby sme detektor umiestnili za štrbiny na polceste medzi štrbinou a tienidlom vtedy by už elektrón prešiel štrbinou ako vlna nie? A ak by ho potom detektor zaznamenal ako časticu bolo by jasné že po A) Vlnová funkcia elektrónu neexistuje a teda do nášho pokusu vstupuje niečo čo sme ešte nepochopili. Alebo za B) Znamenalo by to že elektrón prešiel dvoj štrbinou ako vlna no keď sa dostal k detektoru musel sa vrátiť v priestore a v čase do minulosti do bodu pred dvoj štrbinu a prejsť ňou ako častica. A čo keby sme pri druhom prelete elektrónu dvoj štrbinou detektory vypli opakoval by sa scenár? A čo keby sme takto robili do nekonečna to by znamenalo že sme pre elektrón vytvorili časovú slučku v ktorej sa elektrón môže pohybovať od dvoj štrbiny po detektor a späť v priestore a v čase od času nula prielet dvoj štrbinou po čas 1 zistenie detektora a späť. To by ale znamenalo že cestovanie v čase do minulosti je možné a vykonateľné bez vyprodukovania paradoxu. V tomto prípade ako dnes chápeme tento experiment by cestovanie v čase do minulosti bolo nielen možné ale mali by sme o tom aj dôkaz ale to zaujímavé nie je cestovanie v čase do minulosti eee, to zaujímavé je že potom nemôže platiť entropický zákon. celé je to divné, pochopenie tohto experimentu je podľa mňa ešte stále pred nami.

peterlesnicky
Автор

Já osobně si myslím, že vlnová funkce lze vysvětlit jinak. Co když je ta částice jen zdánlivě na více místech? Představuji si to asi takhle. Když budete mít monitor a na něm budete náhodně rozsvicet jednotlivé pixely s tím, že vždy bude svítit jen jeden současně a hned jak zhasne, rozsvítí se jiný. Pokud pixel vždy bude svítit jen nepatrnou dobu, navenek se pozorovateli bude jevit, že je ten pixel všude, nebo také nikde. Ale pokud byste v nějakém momentě vyfotili display, tak na fotce uvidíte jeden konkrétní rozsvícený pixel. Takže vlastně nejde o žádnou pravděpodobnost, pouze o rozlišovací schopnost.

jancermak
Автор

5:33 napadlo taky nekoho ze pozorovatel svim vnimanim (sledovanim) ovlivnuje danou castici v momente pozorovani proto se dana castice chova jinak bez pozorovatele a jinak s pozorovatelem? uz jenom nase pozornost a naše myslenky jsou castice ktere nekam smerujeme .

jankovanda
Автор

"Kde jsou, když nejsem já, je pouze naše hra na boha". Struktura je obsáhlejším a intenzivnějším setrváváním neustále obsáhlejší a intenzivnější, obsáhleji a intenzivněji "propojena prolínáním".

ČilliCZ-hc
Автор

Kodaňskou interpretaci můžeme ověřit hlavně v noci, kdy objekt (nohu gauče) nevidíme ale přez to ucítíme že tam je, pokud o ní zakopneme 🤔 Takže teorie "zavřu oči= nic nevidím= nic neexistuje je blbost tak jako že pozorována částice tam bude jenom když bude pozorována... Ona tam je vždy jako energetická jednotka vyzářená a uvolněná z bodu vyzařování

petrnovak
Автор

To dělo střílí elektrony přímo do těch štěrbin, nebo na střed mezi ně? Co by se stalo, kdyby tam byla ještě třetí štěrbina posunutá o 90 stupňů? Stínítko s štěrbinami by bylo obloukové a stěna na zachytávání elektronů taktéž. Prolítl by občas některý elektron-vlna i tím bočním otvorem?

pavelliska
Автор

Bohužel dvojštěrbinový jev u elektronu zde nebyl úplně správně vysvětlen. Pokud se vystřelovaly jednotlivé elektrony, na snímači se jevily jako samostanté body. Teprve obraz složený z otisků dopadů velkého množstvím elektronů za sebou vytvořil charakteristycký obraz pro vlnu. Myslím že to bylo 70 000 000, ale jistý si nejsem.

smulaxx
Автор

Plánujete video o Schrödingerově kočce? Ten paradox sem nikdy moc nepobral, ale když sem díki vám pochopil speciální teorii relartivity, pochopil bych asi i to kotě. :)

karaterolo
Автор

Mesic neni slozen z castic, ktere si pohybuji rychlosti svetla / Einstein to nemohl, nebo nechtel pochopit?

pavelliska
Автор

Tá častica nepozná či sme ju odhalili ale ako si vravel keď by sa nikdo nedíval na mesiac nevedeli by sme či tam naozaj je. Tak že ta častica je stále na jednom mieste ale tým že ju obrazovo nezaznamenavame tak nevieme kde sa nachádza. A ako vlna sa to správa pre to lebo elektrón je v plazmovom skupenstve...

timojanis
visit shbcf.ru