filmov
tv
Základní pravdy víry: Víra a obrácení - Provazolezec

Показать описание
Víra v ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Krista nás přivádí k tomu, abychom spolu s ním umírali a spolu s ním i vstali z mrtvých. Pokud se víra neprojevuje navenek, nejde o pravou víru.
Víra,2neprojevující se navenek, je jako oheň, který neohřívá ani nespaluje. Opravdová víra musí být jak vnitřní, tak vnější.
V New Yorku na jednom místě postavili ve třicetimetrové vzdálenosti od sebe dva ohromně vysoké mrakodrapy. Jistý slavný provazolezec spojil tyto budovy v nejvyšším patře lanem a rozhodl se, že po něm přejde z jednoho konce na druhý. Zástupu lidí, kteří na to přihlíželi, pověděl:
Chci přejít po tomto laně, ale potřebuji, abyste mi věřili, že to dokážu.
- Ovšem věříme, - odpověděli všichni najednou.
Výtahem vyjel nahoru a tam opatrně vstoupil na napnuté lano, přičemž si tyčí pomáhal udržovat rovnováhu.
Když dokončil tento odvážný čin, sešel dolů mezi zástupu lidí, kteří mu tleskali a řekl:
- Teď jdu znovu, ale tentokrát bez pomoci tyče.
Proto budu ještě více potřebovat, abyste mi věřili,
že to dokážu.
Provazolezec vyšel nahoru výtahem a ihned vykročil na lano, po kterém pomalu přešel z jednoho mrakodrapu na druhý. Lidé zůstali od úžasu němí a s obdivem mu tleskali. Potom sestoupil dolů a uprostřed ovací potřetí řekl:
- Teď přejdu naposledy, ale vezmu si na lano kolečko... Budu však ještě víc než dosud potřebovat, abyste mi věřili, že to zvládnu.
Lidé se na něj dívali a vládlo mezi nimi napjaté ticho. Nikdo se neodvážil říct, že mu věří, že i tentokrát se mu to podaří.
- Bude stačit, když mi bude věřit byť jen jeden z vás a já to dokážu, - tvrdil provazolezec.
Tehdy jeden člověk zezadu zakřičel:
- Ano, já ti věřím; já věřím, že do dokážeš..
Provazolezec, aby se přesvědčil o jeho důvěře, ho vyzval:
- Pokud mi opravdu věříš, pojď se mnou a sedni si do toho kolečka...
Věříme-li skutečně v Ježíše, rádi budeme nést jeho kříž a necháme na něm zemřít vše, co nám nedovolí žít v plnosti. Taková víra nám umožňuje vidět to, co je neviditelné a doufat navzdory všem protivenstvím, protože pro toho, kdo věří, není nic nemožného.
Tehdy jeden člověk zezadu zakřičel:
- Ano, já ti věřím; já věřím, že do dokážeš..
Provazolezec, aby se přesvědčil o jeho důvěře, ho vyzval:
- Pokud mi opravdu věříš, pojď se mnou a sedni si do toho kolečka...
Víra,2neprojevující se navenek, je jako oheň, který neohřívá ani nespaluje. Opravdová víra musí být jak vnitřní, tak vnější.
V New Yorku na jednom místě postavili ve třicetimetrové vzdálenosti od sebe dva ohromně vysoké mrakodrapy. Jistý slavný provazolezec spojil tyto budovy v nejvyšším patře lanem a rozhodl se, že po něm přejde z jednoho konce na druhý. Zástupu lidí, kteří na to přihlíželi, pověděl:
Chci přejít po tomto laně, ale potřebuji, abyste mi věřili, že to dokážu.
- Ovšem věříme, - odpověděli všichni najednou.
Výtahem vyjel nahoru a tam opatrně vstoupil na napnuté lano, přičemž si tyčí pomáhal udržovat rovnováhu.
Když dokončil tento odvážný čin, sešel dolů mezi zástupu lidí, kteří mu tleskali a řekl:
- Teď jdu znovu, ale tentokrát bez pomoci tyče.
Proto budu ještě více potřebovat, abyste mi věřili,
že to dokážu.
Provazolezec vyšel nahoru výtahem a ihned vykročil na lano, po kterém pomalu přešel z jednoho mrakodrapu na druhý. Lidé zůstali od úžasu němí a s obdivem mu tleskali. Potom sestoupil dolů a uprostřed ovací potřetí řekl:
- Teď přejdu naposledy, ale vezmu si na lano kolečko... Budu však ještě víc než dosud potřebovat, abyste mi věřili, že to zvládnu.
Lidé se na něj dívali a vládlo mezi nimi napjaté ticho. Nikdo se neodvážil říct, že mu věří, že i tentokrát se mu to podaří.
- Bude stačit, když mi bude věřit byť jen jeden z vás a já to dokážu, - tvrdil provazolezec.
Tehdy jeden člověk zezadu zakřičel:
- Ano, já ti věřím; já věřím, že do dokážeš..
Provazolezec, aby se přesvědčil o jeho důvěře, ho vyzval:
- Pokud mi opravdu věříš, pojď se mnou a sedni si do toho kolečka...
Věříme-li skutečně v Ježíše, rádi budeme nést jeho kříž a necháme na něm zemřít vše, co nám nedovolí žít v plnosti. Taková víra nám umožňuje vidět to, co je neviditelné a doufat navzdory všem protivenstvím, protože pro toho, kdo věří, není nic nemožného.
Tehdy jeden člověk zezadu zakřičel:
- Ano, já ti věřím; já věřím, že do dokážeš..
Provazolezec, aby se přesvědčil o jeho důvěře, ho vyzval:
- Pokud mi opravdu věříš, pojď se mnou a sedni si do toho kolečka...