Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří - památka světového dědictví UNESCO

Toto video bylo vytvořeno jako součást projektu „Zdař Bůh, světové dědictví“, podpořeného Evropskou unií v rámci Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020.
Scénář, režie: Michal Urban
Kamera: Petr Mikšíček, Philipp Nosák
Dron: Petr Jakubes, Petr Mikšíček
Střih: Philipp Nosák
Animace, grafika: Martin Strnad
Komentář: Miloslav Mejzlík
Zvukový mix: Michal Stolička

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří – památka světového dědictví UNESCO

Při pohledu na mapu světa je to pouhá tečka a ani na mapě Evropy mnoho místa nezaberou. Se svými 130 kilometry délky a nejvyšší horou Klínovcem, vystupujícím do výšky pouhých 1 244 metrů, nepatří Krušné hory rozhodně k velkým pohořím.

Přesto se na světě nenajde žádné jiné pohoří, které by mělo takový význam pro rozvoj hornictví a hutnictví jako právě Krušné hory. Vděčit za to mohou obrovskému rudnímu bohatství, které dostaly do vínku od Matky Přírody. Získávaly se tu téměř všechny kovy, které znal středověk a raný novověk. Díku svému rudnímu bohatství získalo toto pohoří i své jméno Erzgebirge – Rudohoří. I pozdější český název Krušné hory souvisí s hornictvím, sloveso krušit znamená drtit rudu.

Výjimečný přínos Krušných hor pro světové hornictví je důvodem, proč byl Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří v roce 2019 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako společné dědictví České republiky a Svobodného státu Sasko.

Výjimečná světová hodnota Krušných hor
Čím jsou Krušné hory světově tak výjimečné, že se ocitly po boku takových památek, jako jsou třeba pyramidy v Gíze, akropole v Athénách nebo historické jádro Prahy? Hlavní důvody jsou tři:
Zaprvé, v Krušných horách se díky hornictví zrodily desítky nových technologií a vědeckých poznatků, které se později úspěšně uplatnily po celém světě. Naprosto zásadní byly především vynálezy v oblasti čerpání důlních vod nebo zpracování rud.
Zadruhé, v Krušných horách se zaostávající důlní provozy středověku poprvé na světě přeměnily v rozsáhlé, centrálně řízené průmyslové odvětví s raně kapitalistickými prvky, čímž byl vytyčen směr k pozdější průmyslové revoluci.
V Krušných horách zavedený centrální systém báňské správy se stal modelem pro další hornické regiony na evropském kontinentu a měl dalekosáhlý vliv i na vznik specifických tradic, které tvoří dodnes základ svébytné krušnohorské kultury.
A zatřetí, Krušné hory jsou jedinečným, i ve světovém měřítku ojedinělým příkladem přeshraniční kulturní krajiny, která byla od 12. do 20. století formována těžbou a zpracováním neobvykle širokého spektra rud, především stříbra, cínu, kobaltu, železa a uranu. Dobře dochované hornické památky nad zemí i pod zemí svědčí o využití všech hlavních způsobů dobývání a úpravy rud od pozdního středověku až do nedávné minulosti.

2 země – 1 dědictví – 22 součástí – 800 let těžby
Památku světového dědictví Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří tvoří 22 součástí, které společně dokládají jeho výjimečnou světovou hodnotu. Pět z těchto součástí se nachází v českém Krušnohoří a sedmnáct v Sasku. Jde přitom o jednotlivé památky nebo soubory staveb a technologické celky, ale nejčastěji o rozsáhlé krajinné areály. Všechny tyto součásti byly vybrány tak, aby co nejlépe reprezentovaly nejdůležitější oblasti těžby a zpracování rud a jednotlivá těžební období Krušných hor. Zastupují tak i další hornické památky v celém regionu.

1. báňská horečka
Archeologicky je doloženo, že už v době bronzové před 4000 lety se v Krušných horách rýžovaly cínové rudy. Trvalo pak téměř 3000 let, než byly v roce 1168 u dnešního Freibergu poprvé nalezeny rudy stříbra. V dosud téměř liduprázdném pohoří na pomezí Čech a Saska tak odstartovala první hornická horečka, která položila základ osídlení Krušných hor a jejich budoucí slávy.

Jen o málo později odkryli rýžovníci také ložiska cínových rud v náplavech potoků a říček. Nejdříve jen na úpatí hor, jak tomu bylo už v 13. století u Krupky, ale s tím, jak rýžování postupovalo do vyšších částí pohoří, byla objevena i primární ložiska cínu a osídlení začalo stoupat výše do hor.

Velkou zásluhu na tom měly i kláštery, jako byl například cisterciácké kláštery Altzella a Osek ve východní části Krušných hor nebo cisterciácký klášter Waldsassen a premonstrátský klášter v Teplé na západě, které se staly centry nejen zemědělské, ale i hornické kolonizace oblasti. Protože pevně stanovená hranice mezi Čechami a Saskem tehdy ještě neexistovala, přelévala se hornická činnost běžně z jedné strany na druhou.

Do 14. století vznikla první velká skupina horních měst. Kromě Freibergu a Krupky to byly například Nejdek, Kraslice nebo Přísečnice, na saské straně pak Dippoldiswalde, Schwarzenberg, Lauenstein a další. Koncem 14. století však nastal hospodářský útlum. Jednak byly vydobyty nejsnáze přístupné povrchové části ložisek a pro těžbu ve větších hloubkách neexistovaly účinné technologie, ale souviselo to i s epidemiemi nemocí, které tehdy sužovaly Evropu, a se zhoršením klimatu.

[sabineschulze]

Auch wenn er in tschechischer Sprache aufgenommen wurde, so bin ich sehr begeistert über diesen Film. Er ist sehr gut geworden. Glück auf! Sabine Schulze vom Bergbauverein Georgius Agricola Suhl e. V. und von der Regionalgruppe Königstein des Bergbautraditionsvereins Wismut e. V.

[jmachetty]

Moc příjemný dokument. Ten nadhled se mi na tom přesně líbí. Na tak malém prostoru, tolik informací o hornictví. O politice a historii regionu je dnes již spousty dostupných informací jinde. Stačí hledat a netepat vše nové, starým myšlením zpět do země.

[pekkky]

Je to moc hezký, je mě jasný že nejde natočit všechno. Jsem rád že jste tam "necpali" žádnou idealogii jak si přeje Karlos Meybe v komentářích. Ten kdo hledá informace o které má zájem, tak si je najde. Už nikdy je nechci mít předkládané na talíři jako za podivného socializmu. Upřímné poděkování.

[leosdvorak]

Není nejdelší Dlouhá Stoka? Jinak moc pěkné a poučné.

[hermannjungnickel]

Schade. Keine deutschen Untertitel....

[meybe]

Upřímně řečeno dokument zase ohýbá historii, jak je poslední dobou zvykem a je to obrovská škoda, protože měl potenciál ukázat především krásy Krušnohoří. Ignorování některých historických skutečností mi pak vyložené vadí. Ptám se tedy proč? Proč autoři ignorují období první světové války? Stejně jako období krátce před druhou světovou válkou, její průběh a období po? Proč je uveden odsud německého obyvatelstva a dřívější odsun toho českého ne? Mám pocit, že je to ze strachu. Nebo zadání znělo jasně? Šlapat po vlastní historii a lidech co dali za naši svobodu svůj život nechápu. Osobně mám z podobných věcí strach. Strach, že ztratíme vlastní identitu a nahradíme jí falešnou historií. Světu vládnou peníze a i tento dokument je toho bohužel důkazem. Je mi z toho smutno.