Čarostřelec Modla Jeřábová skála

Luboš se svým parťákem mě vyhodil z auta nad Ferdinandovem a mě spolkly barevné, pozdně říjnové lesy. Chtěl jsem dojít k Čarostřelci - nejznámější skále ve strmých a zřídka navštěvovaných srázech spadajících od Ptačích kup k Rauscheckově cestě. Ale nejen Čarostřelec byl cílem mojí podzimní toulky. Lesy a stráně mezi Čarostřelcem a Divou Máří ukrývají - krom nekonečného množství balvanů, skalních slují a vývratů - ještě další skály stojící za návštěvu. S chutí jsem si poprvé v životě vylezl na Modlu a jedním z nejpozitivnějších překvapení, které mi Jizerky poslední dobou přichystaly, byl výhled z Jeřábové skály - proti mně Ořešník a Zahradní stráň, vpravo pak Divá a Malá Máří a nad nimi Krásná Máří. Na Jeřábové skále jsem pak učinil jedno z těch lepších rozhodnutí - kvůli šedému nebi a blížícímu se času západu slunce jsem vynechal jen sto metrů vzdálenou Spárovou věž a začal urychleně klesat do údolí. Klouzal jsem po mokrých mechovatých kamenech, brodil potůčky a bažiny zapadané listím tak, že nebylo možno odhadnout, jestli došlápnu na pevný podklad nebo se noha kamsi proboří. Ještě průlet bukovou mlazinou s větvemi jako chapadly a už skoro za tmy pár posledních výškových metrů ke Štolpišské silnici....lesy jsem opouštěl za tmy....strávit nahoře o pár minut déle, nevedlo by se mi bez čelovky nejlépe....musel bych se posadit a počkat na ráno - také by to nebylo špatné. Takhle jsem ale ještě před odjezdem vlaku z Hejnic stihl jedno lahodné pivko a pak už mě vlak kolíbal směrem k Liberci....moc spokojenějších lidí ten den asi vlakem nejelo :-)

[miloslavaberankova]

Podzimní Jizerky rozechvívají duši. Ta krása je až neskutečná. Veliký dík.