Peter Quilter: Je úžasná!, Slovak Nathional Theatre

Peter Quilter: Je úžasná!, Slovak Nathional Theatre

Premiéra, nová budova, Štúdio, sobota 24. september 2011 - 19:00

Preklad: Pavel Dominik
Réžia: Jakub Nvota
Dramaturgia: Miro Dacho
Scéna a kostýmy: Michaela Hořejší
Hudba: Kamil Mikulčík

Florence Foster Jenkinsová: Kamila Magálová
Cosma McMoon: Ondrej Kovaľ a. h., Kamil Mikulčík
St Clair: Marián Geišberg
Pani Verindah - Gedgeová: Božidara Turzonovová
Dorothy: Ivana Kuxová
Maria: Zuzana Dančiaková a. h.

Jeden z najúspešnejších a najpopulárnejších komediálnych dramatikov súčasnej medzinárodnej scény Peter Quilter má perfektný „nos" na vypátranie kurióznych tém a bizarných životných príbehov. Taký je aj pravdivý príbeh Florence Foster Jenkinsovej, najhoršej speváčky na svete, ktorý stále zabáva divákov v desiatkach vypredaných divadiel na svete. Vedela s takou chuťou zle spievať slávne operné árie, až skutočne vypredala slávnu Carnegie Hall. „Ľudia môžu povedať, že neviem spievať, ale nikto nemôže povedať, že som nespievala..." Týmto víťazným životným krédom ospravedlnila Jenkinsová svoju neústupčivú odvahu prezentovať svoj falošný spev pred publikom, ktoré už zažilo aj Mariu Callasovú.

Dej šarmantnej hry sa odohráva v polovici štyridsiatych rokov v New Yorku. Výstredná a bohatá Florence s oduševnením realizuje svoj sen predstaviť sa publiku ako operná diva, hoci sa nestretáva s pochopením. Nuž, ťažko povedať, čo spadá do kategórie umeleckého zločinu, ale určite nie je hriechom ísť za vidinou svojich túžob a sebarealizácie a zažiť vrchol javiskového blaha aspoň na tých povestných pár minút...

[cioccolateria]

Zatím nejhorší představitelka Florence Jenkins, co jsem viděl (a slyšel). Křečovitá, prvoplánová snaha o vtip místo skutečné parodie. Zkuste si na youtube pro srovnání najít tuto árii v provedení Doris Bierett (zadejte "glorious" a "Bonn") a uvidíte, jak může vypadat promyšlená, tvůrčí parodie. Florence Jenkins byla přesvědčená, že umí zpívat! Její vlastní (zcela vážně míněná) nahrávka Der Hölle Rache je mnohem legračnější než ta laciná fraška, jakou předvádí Kamila Magálová. Místo aby zahrála dámu, která nezazpívá čistě ani jednu notu, ale je skálopevně přesvědčená, že může vystupovat v Carnegie Hall, jen trapně šaškuje.