Krátký film - CESTA GRÁLU

Když bojovník na bojišti ztratil zbraň, musel umět bojovat i beze zbraně. Stalo se zbraní jeho vlastní tělo, ruce, nohy, kolena, lokty, házení, škrcení, dobíjení. Tradice učení bojových umění je známá tisíce let. V dávných dobách konce 8. století, v dobách Vikingů, se odehrává i náš příběh. Příběh cesty svatého grálu, který byl předáván tajně po generacích, putuje až z bájné Atlantidy. Pro

zrovna Vikingové, když bájná Atlantida zanikla mnohem dříve. Pro jejich filozofii boje, života a pro jejich písmo. Vynikali v tom, nejen že byli skvělí bojovníci, protože uměli pracovat s myslí, ale i s duší. Žili v drsných podmínkách a jejich těla byla odolnější a nejen to, vynikali i v tom, že byli mystici. Jejich božstva Ásové a Vánové, jejich písmo runy. Rituální obřady, kde vzývali bohy a prokazovali jim úctu, v tom jim pomáhaly i runy. Runa v překladu znamená tajemství, runy jsou základní stavební složkou reality. Runy jsou tak starý jako je vesmír sám, živoucí symboly. Základ veškerého písma a duchovních zákonů. Vikingové uměli pracovat se svoji myslí, v boji vynikali, protože se nebáli smrti. Vysvobodili se z pout strachu, protože to pro ně byla čest zemřít v boji, aby pak byli v síni Valhaly, v posmrtném životě, a popíjeli pivo s bohy, v říši slávy do Valhaly. Vikingové věřili, že smrt není konec, že je to cesta duše, která je věčná. Záleží jen na nás, jaké zkušenosti nabudeme, jestli zkušenosti duše nebo mysli zkušenosti racionální. Zkušenosti duše si neseme s sebou dál, racionální zůstávají zde. Odnášíme si peníze, majetek, práci, auto? Ne, jen zkušenosti duše, vše ostatní zůstává.


režie/kamera/střih - Zdeněk Kovář

scénář - Jakub Ibl

osvětlovač - René Mikan

namluvil - Petr Makovec

asistent produkce - Josef Sadovský, Adam Vrtílka, Ladislav Klikorka