Uteč Z Role Oběti A Převezmi Zodpovědnost Za Svůj Život! (1/2)

===================================

===================================

Přidej se do KLUBU VÍTĚZŮ a staň se mužem, kterého ženy samy uhánějí!👇
===================================

OBJEV NAŠE KURZY NÍŽE:

===================================

===================================
Jakub je zakladatelem a instruktorem unikátního projektu Dynamic education, který již několik let pomáhá mužům i ženám s posunem v osobním i pracovním životě.
===================================
..........................................................................................
Toto video je 1/2 série, věnování zodpovědnosti za sůvj život. V Dynamic education je toto téma školené, jako zásada pro kvalitní život. Mnoho lidí žijí jako jakýsi zombíci a nepřevezmou za svůj život plnou odpovědnost! Mnoho lidí něchá sůvj osud řídit někoho jiného a tím ztrácejí moc nad vlastním životem. Dále se pak v hlavě stávají obětí všech minulých zážitků, okolností a osudu. Lidé jsou pak nešťastní. Nestaň se jedním z nich! Sleduj video s tématikou: Uteč Z Role Oběti A Převezmi Zodpovědnost Za Svůj Život!

Pro více informací:

#dynamiceducation #zodpovednost #osobnirozvoj

[skarvanG]

Zdravím Všechny... ;)

Snad to někdo dočte až dokonce...

Musím říct, že souhlasím s tím, že člověk by se měl posouvat dopředu, nabírat vědomosti, být si vědom toho, že většina věcí, co se kolem Nás děje, je jen za účelem toho, aby jsme byly jako stroje a bezduché loutky co udělají co se Nám řekne, a to jen kvůli penězům... Ale pravda je taková, že ne Všechno je tak jednoduché, a ne za všechno si člověk může sám...

V životě jsou věci, které nelze ovlivnit, ať už tomu někdo věří nebo ne, přesto je to tak, já v tom mám dlouho letou zkušenost... Jde o to, že se tu nikdo nebaví o tom, když se člověk narodí jinak, nebo když má zdravotní problémy, a díky tomu, není možné, aby se fyzicky posunul dopředu, ale jen mentálně... Člověk co se narodil jinak, je pomalí fyzicky, má pomalé myšlení, má ADHD, a má určité psychické problémy, které už jsou tak zvaně vrozené a byly posíleny tím negativním, čím jsi takový člověk byl nucen projít... Další věc je ta, že každý máme jiné myšlení, někdo dokáže zapomenou, někdo dokáže vymazat co bylo, ale co když to je tak, že to co bylo, a co je, a co se Vám v životě přihodilo, prostě nejde vymazat, ještě když to někdo člověku neustále připomíná, tak se toho nejde zbavit, a to i přesto, že od takových lidí si držíte odstup, aby Jste mohli pokračovat dál, nebo aby Jste našli někoho, kdo Vám porozumí a pochopí Vás, protože Jste jiní...

A co když Jsi člověk jde za svým snem, ale neustále mu někdo hází klacky pod nohy, už Jste to někdo zažil...? I když se nenecháte odbýt, i když se snažíte jak to jen jde, přesto všechno, není možné uspět, a to jen díky tomu, že Jste jiní, že nejste jako ostatní, jak já říkám, přes kopírák... Jen kvůli tomu, že je člověk odlišný, tak je fér, neboli to dává druhým lidem právo na to, aby Vám kazily život, a aby Jste nemohly projít dál, než tam kde Jste...? No, očividně ano, ale já vím, že to není Správné, a nemělo by to tak být, ale přesto se to tak děje, a bohužel, tu jsou lidi, kteří chtějí jít dál, ale jsou vždy zastaveni, protože to Ti druzí, Ti vlivní lidé nepovolí, a v tom to je, a to je pak Věčný problém, ne toho daného člověk, ale těch ostatních, kteří mu v tom brání... A chtěl bych vidět takové lidi, být na místě takového člověka, kterému se tohle děje už roky, tak bych takové lidi chtěl vidět, jak by chtěli projít dál...?

Jsou tu pravidla lidstva, a ty jsou taková, alespoň podle lidí, že kdo si to neprožije, neuvěří... A kdo neuvěří, neprožil si to... A říkat, že si za všechno v životě může člověk sám, tak to je Hodně krátkozraké...! Protože to je jako kdyby člověk mohl za to, že se vůbec narodil, nebo za to, co se mu stalo, když se od malička rozvíjel, a když měl jen jednoho rodiče, a když Vám málo kdo podal pomocnou ruku, aby člověk mohl aspoň trochu věřit v dobro a v Sebe sama... Ale nikdo Vám stejně nevěřil, myslím tím, někdo vlivný, někdo, kdo by Vám a vašemu synovi pomohl a pochopil Vás, aby Jste mohli začít znovu, aby Jste měli kde bydlet, a být šťastný... Víte, málo kdo si dne Uvědomuje to, že Skutečné Štěstí a domov, je pouze tam, kde Máte Své rodiče, i když je jen jeden, a pouto jaké mezi Synem a Otcem je, je tak silné, že je nelze oddělit, a nelze to brát tak, že vezmeme dítě, aby bylo Šťastné ne, to dítě Bude nešťastné tak, jako jeho Otec, co mu vzali dítě, a to je zlom, ve kterém by Končil základ domova a Skutečného Štěstí... Ale vzhledem tak Silnému Poutu, se to nestalo, a Otec a Syn, byly spolu, i když neměli nic, ale přesto Všechno čím Jsi prošli, dokázali být Šťastný... Ano, o tom je život, Vážit si jeden druhého a ne ho soudit, ale učit se druhého přijmout, učit se vzájemně jeden od druhého, přijímat názory, přijímat zkušenosti, a to je ten skutečný posun v Našem životě... To je ta chvíle, kdy Jsi můžeme říct, ano, něco Jsme dokázali, a nemyslím tím někde v práci, ale myslím tím u Sebe sama, protože to je ten prvotní cíl toho, proč Jsme na tomto Světě, uvědomit si to, že každý Jsme člověk, a je jedno jakou máme barvu, ale jde pouze o to, jací Jsme, jestli dobří, a nebo špatní, protože to je to, co dokáže Opravdu spolehlivě ovládat, a co Jsi zvolíme, takoví Budeme, a co Budeme, takoví Skutečně Jsme... To co děláme, ať už v Dobrém, nebo Špatném, to je Náš odraz, to Jsme a Budeme, a je jen na každém z Nás co si vybereme, protože počátkem problému Vždycky je a Bude, Volba... Protože to jací Budeme, je jen na Nás, a nikdo Nás nemůže do ničeho nutit... Začít lze pouze u Sebe, tam je to co se Musí řešit...

Všichni se můžeme učit, ať už dobře, a nebo špatně... Ale taky by člověk mohl dát přístup věcem, které pokládá za nemožné, protože nemožné Nám dává jasnou hranici, kterou nemůžeme překonat, protože je to nemožné, a nechceme se z toho učit, nechceme jít dál, protože je to přeci nemožné, a nejsou důkazy, a tak podobně... Teď narážím na to, když Vás někdo nepřijímá takového jací Jste, a to i přes to, že se chováte normálně a Jste dobře vychován, a mluvíte zdvořile a přistupujete k lidem i k věci tak, jak by člověk přistupovat měl, a to je s Respektem a Úctou... A proto by se nemělo dít to, že Vám někdo uzavírá dveře, když se přes ně pokoušíte projít tím správným způsobem, ale stane se tak proto, že Jste jiní, pomalí, Máte nemoc, Máte silné prožitky z dětství, a narodili Jste se jinak, ale nikdo Vás neuznává, protože nemáte papír... Ano, dnes když je někdo kdo nemá důkazy, tak Vám nikdo nevěří, ale paradox nastává tehdy, když už ty důkazy Máte, tak Vám stejně dále nevěří, protože podle jejich slov, na to nevypadáte, a nemáte podle nic žádný důvod k tomu, proč se Vám nedaří, a to i když Máte důkazy, které člověk získává 15 až 20 let... Ano, je to k neuvěření, ale přesto je to tak, i tohle se děje...! A tím Vším jsem chtěl říct to, že i když člověk chce, a posouvá se, tak vždy narazí na zeď, jen proto, že je jiný... Takže jak fyzicky, tak mentálně, nedostane šanci se posunout, jedině Sám doma, ale ne ve společnosti... Protože fyzicky je slabí, kvůli Borelióze, kterou už má 15 až 20 let, a mentálně kvůli tomu, že je pomalí, a vlastně je pomalí i fyzicky, jelikož má rychlí úbytek síly, ať už dělá co chce... Člověk se stále Učí, ale když se Všechno nenaučí Sám, a Bude u někoho, nebo pro někoho něco Nemožné, tak se Nic a Nikdo Nepohne Dopředu... A neznamená to, že když je něco, co ještě teď nejde, že to nemusí jít později... Tím narážím jak na Samotné lidstvo, tak na to, že kupříkladu ještě Nejsme Schopný vyrobit Mimozemskou loď, nebo že Neexistují Mimozemšťané... Kdo tomu Věří, může se posunout, kdo ne, neposune se, protože to Bude dál popírat, a tak nepochopí co je za tím, jaké vědomosti se za tím Vším nepoznaným a odmítaným můžou skrývat... Myslím tím přijmout to, co člověk pokládá za Nemožné...

Neznamená to, že když někdo sedí doma, že nic nedělá, ale přemýšlí, přemýšlí o Sobě a o životě, o tom, proč to tak je, a co by se dalo změnit...? Ale nakonec stejně člověk nezmění Nic, co se přístupu druhých týče, protože to Jsi musí každý uvědomit sám... Ale u Sebe se člověk přesto posune k lepší, protože vlivem dlouho leté samoty a nepochopení, člověk o Sobě zjistí spoustu věcí, protože na to má čas přemýšlet, a můžu Vám říct, Funguje to Skvěle... Hodně věcí jsem pochopil tak, jako málo kdo, a jsem za to Rád...

Tak jo, Jsem to já... To co jsem zde pověděl, je můj Příběh, moje skutečné prožitky a vědomosti, ale pouze ve zkratce, to je jasné... A napsal jsem to tak, aby se to dalo pochopit...
Jinak mám IQ 116 psáno od Psychologa... Upřímně, jsem Jsi to o Sobě ani nemyslel... Ale díky tomu je mi více jasné to, proč mě Většina lidí Nechápe a Nerozumí...

Kdo mě bude soudit, prosím, kdo ne a pochopí co tím Vším myslím, tak Vřele Děkuji... ;)
Přeji Každému Pěkný Den... ;)

[vojtechsedlacek]

Obcas je potreba “nabrousit pilu” nakym lenosenim. Jinak podepisuju, Kubo, to je jasna vec!

[cidi.]

Jako by jsi popisoval to co se teď děje mě a kámošovi.

V jedné hře jsou za určitej počet bodů odměny který po konci sezony už nepůjdou nikdy získat. V jednom klanu jsem řekl že bych tyhle odměny chtěl získat a jeden člen má stejný cíl. Do toho okamžiku mě to moc nešlo ( kolem 1000 bodů ). Co jsme se s kámošem začaly nenápadně "hecovat" a při společném úsilí posouvat obtížnost mnohem víc na hranici sil tak jsme za dva týdny spolupráce získali skoro 1000 bodů navíc. Předtím jsem těch prvních 1000 bodů dělal kolem 2 měsíců. On už odměnu včera získal a mě chybí ještě kolem 200 bodů.

Ten časovej rozdíl když se o něco snažíš sám a nebo ve skupině je opravdu dost znatelnej.
Přitom stačí jediná obyčejná "věc".
Mít stejný nebo podobný cíl.

Jenom pořád nedokážu najít ten důvod, smysl, nebo nevím jak to přesně nazvat, když mě to vždycky zavede do stejnýho cíle celé cesty existence.

[Vlado]

Takéto myšlienky by sa mali vyučovať na školách.

[petrdzurko]

Já mám ponětí že mě někdo ovlada ale těžký se z toho vymanit