KBELY TV - Kbelská tulačka 2: Po stopách kbelských kapliček

Seriál o historii Kbel. Zajímavými místy kbelské historie Vás bude provázet kbelská tulačka Bára.

Ve druhém díle se zatouláme se kbelským kapličkám, které stále nesou stopy zašlých časů.

----

Povídání o kapličce Kájovské
----
Připomeňme si, že z Prahy do Staré Boleslavi existovaly dvě poutní cesty. Starší z 10. století byla první poutní cestou u nás. Stala se poutní pro procesí jdoucí k místu údajného zavraždění sv. Václava mladším bratrem Boleslavem I., tedy ke staroboleslavskému kostelu. Jednak vede k místu světcovy smrti a jednak prý tudy bylo vezeno tělo Václavovo k pohřbu do Prahy. Byla pojmenovaná Svatováclavská a vede z Karlína, kolem kostela sv. Václava na Proseku, přes Letňany, Přezletice až do Staré Boleslavi.
Po jejím zániku byla poutníky využívána jiná cesta, od druhé pol. 17. století nazývána Svatou cestou - VIA SANCTA. Cesta z Prahy začínala za Špitálskou branou na Špitálském poli. (První kaplička pravděpodobně stála na křižovatce dnešních ulic Sokolovská a Šaldova.) Dále se pokračovalo přes Karlín, Vysočany, Klíčov, Kbely, Vinoř, Dřevčice, Vrábí a Brandýs do Boleslavi. Za podpory šlechtických rodů tu nechali jezuité v 17. století postavit 44 barokních kapliček. Jednalo se o kaple zvané výklenkové a obrazy v nich umístěné se vztahovaly k různým mariánských obrazům v poutních kostelích tehdejšího Rakouska. Jsou abecedně řazeny směrem od Prahy.
Jako základní materiál ke stavbě posloužily cihla, opuka a tesaný pískovec. Horní menší část byla vymalována poutními mariánskými obrazy, dole pak byly výjevy ze života sv. Václava. Vzdálenost mezi jednotlivými kapličkami byla symbolicky rovna délce Karlova mostu. V roce 1935 bylo rozhodnuto o opravě kapliček a ty natřeny na bílo. Na současném katastrálním území Kbel, jich stálo 8. Dodnes stojí pouze 3, 2 původní a 1 replika.
První kbelská kaplička, ke které se zatouláme, je na cestě patnáctou, a jmenuje se Kájovská podle obrazu Kájovské Madony z kostela v jihočeském Kájově. Najdete ji v poli za Knaufem. Donátorem byl Bohumír Kapoun. Možná vás překvapilo a neznáte, kdo je to donátor. Název vznikl z latinského donare - darovat. Jedná se tedy o osobu, která zaplatila stavbu, a darovala ji společnosti. Donare – darovat – donátor. Jeho jméno bylo pak uvedeno v pravé části vnější fasády. Vlevo byl vymalován jeho erb. V tomto případě Kapunovo jméno i erb. V dolní části byl zobrazen sv. Václav, jak nosí v zimě chudým dříví z lesa. Kaple byla opravena roku 1992 z iniciativy odboru kultury radnice Prahy 9. Od října 2020 je k ní přímý přístup z cyklostezky. A pokud chcete vidět Kájovskou Madonu, udělejte si výlet do poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie do jihočeského Kájova ležícího 4 km od Českého Krumlova.
Legenda praví: Mnicha, který věřil, že jedině svatá Panna Maria Kájovská mu může vyprosit odpuštění a prominutí, na jeho pouti přepadli lupiči a usekli mu hlavu. Mnichova hlava se kutálela dál, vzdychala a volala, že chce kněze, že se chce vyzpovídat. Teprve až ubohá hlava, pokrytá krví a blátem, dorazila se svou prosbou do kájovského poutního kostela a farář z krvavých úst vyslechl zpověď a udělil rozhřešení, volající ústa umlkla a oči se zavřely.
Tak to byla první kbelská kaplička a jdeme dál……..tady v Hůlkově ulici stávala, už nestojí, kaplička číslo 16, druhá kbelská kaplička Kladrubská. V horní části byla namalována gotická socha Madony v plamenné mandorle, že nevíte co to je? Mandorla je italsky mandle a ve výtvarném umění jde o svatozář, která obepíná celou postavu, tedy v horní části byla namalována gotická socha Madony v plamenné mandorle – svatozáři - obletovaná ptáčky. Patří do kláštera benediktinů v Kladrubech. Nejedná se ale o město, ve kterém je proslavený hřebčín, Kladruby, které daly název naší kapličce, leží v západních Čechách 30 km od Plzně. A výlet za Santiniho barokní perlou, kterou je benediktinský klášter také nazývám, určitě stojí za to. Uvnitř na bočních stranách niky, byla zapsána česky na jedné straně modlitba, či přesněji prosba k obrazu či soše, na protější straně popis zobrazeného výjevu ze života sv. Václava. Dolní část výmalby 16 kapličky připomínala přenesení těla sv. Ludmily z Tetína do Prahy. Svatá Ludmila byla babička svatého Václava. Historikové uvádějí, že byla 15. 9. 921 na hradě Tetíně uškrcena podle legendy vlastním závojem, který se později stal symbolem svaté Ludmily. Vraždu si prý objednala její snacha Drahomíra. Donátorem, jehož jméno i erb tu byly namalovány, byl Jindřich hrabě z Gutštejna.