Letecké video Hředle z nebe

Hředle se nacházejí na hranici Pražského regionu, severně od vysoce frekventované dálnice D5. Tato poloha umožňuje místním obyvatelům snadné a rychlé spojení obce nejen s hlavním městem Prahou, ale i se západočeským regionem a dále se západní Evropou.

Díky poloze ve velice hodnotném přírodním prostředí, na okraji CHKO Křivoklátsko, by navíc obec mohla poskytovat velice kvalitní bydlení v individuálních rodinných domech pro zaměstnance podniků v nedalekém Žebráku, ve Zdicích i v Hořovicích.

Vzhledem ke své poloze v jižním zázemí CHKO Křivoklátsko by se obec mohla stát i jednou z perspektivních turistických východisek do tohoto mimořádně atraktivního a krajinářsky hodnotného regionu.

Bohatá historie obce
O dávném osídlení zdejší krajiny svědčí nález popelnic a lidských kostí v roce 1907. Z popelnic byla bohužel zachována pouze jedna, která byla odvezena do Národního muzea.

První známá písemná zpráva o Hředlích je již z roku 1336, kdy se připomínají jako ves patřící Žebráku, kteréžto panství popustil zmíněného roku Zbyněk ze Žebráku králi Janu Lucemburskému. Jelikož obec patřila k panství žebráckému a později točnickému, měnila se vrchnost podle toho, do kterých rukou zmíněná panství přecházela. Posledním držitelem tohoto panství byl od roku 1879 Colloredo-Mansfeld.

O osudech obce z dob minulých je málo zpráv. V pamětní žebrácké knize je záznam z roku 1585 o velikém krupobití s přívalem, kterým byly Hředle postiženy. Mnoho útrap zažili místní obyvatelé zejména po bitvě na Bílé hoře, a to od císařských a švédských vojsk, před nimiž vyhledávali místní občané ochranu na hradě Točníku. V té době byla zničena ves Lhotka u Hředel. V důsledku toho darovala vrchnost pozemky, které patřily k této vsi ( 145 korců), hředelským sedlákům. Ti z nich odváděli každý třetí mandel. Těmto pozemkům se dodnes říká „ Na Lhotkách“.

V roce 1628 si zde postavil točnický hejtman Josef Vodopius z Vrchník vysokou pec. Surové železo zpracovával v hamrech v Popovicích. V roce 1629 byl však provoz vysoké pece zastaven. V roce 1648 byla vysoká pec opět nakrátko obnovena s tím, že trvalý provoz byl zaveden roku 1653. V roce 1684 byla na místě staré vysoké pece postavena nová vysoká pec, která byla zrušena až v roce 1817. Vysoká pec byla součástí Karlovy Hutě na panství Králův Dvůr.

V napoleonských válkách trpěla obec častými průchody vojsk. V období 1809 – 1816 prošlo vojsko obcí více než padesátkrát. V roce 1812 zde byli ubytováni zajatci, r.1813 táhli Hředlemi také Francouzi a Rusové. Po vítězství nad Napoleonem byli Rusové, vracející se do vlasti, zachváceni úplavicí. V obci tři vojáci zemřeli a byli pochováni na hřbitově, založeném pro případ nakažlivých nemocí a pro chudé. Hřbitov byl později zrušen, ale dodnes se tomuto místu říká „ruský hřbitov“. Roku 1815 vojsko obec, jak se uvádí v historických dokumentech, zcela „vyjedlo“, takže místní občané museli shánět potraviny v širokém okolí, hlavně v Berouně, a zřídili zde dokonce skladiště potravin.

Hředle obdržely název „ místní obec“ při prvním sestavování obcí v roce 1850. V roce 1927 byla založena obecní knihovna.
Za první světové války bylo odvedeno 129 mužů, z nichž se 23 mužů již nevrátilo. Občané jim postavili pomník na prostranství osázeném lípami uprostřed vsi při Stroupinském potoku. Z 21 zajatců jich 18 vstoupilo do legií.