Proč Se Stavěly Lodě Z Betonu A Proč Neklesaly Ke Dnu?

Již odedávna bylo tradičním materiálem pro výrobu plavidel dřevo, přesněji řečeno loďařské dřevo. Moderní lodě se zpravidla vyrábějí z oceli, lehkých slitin a také z kompozitních materiálů. Avšak během dvou světových válek zažily svůj rozkvět pozoruhodné lodě vyrobené z betonu. Přestože se tyto „kamenné“ tankery a čluny neplavily příliš dlouho, staly se později skutečnými pomníky vynalézavosti stavitelů lodí. Jiné, později postavené lodě, brázdí vody dodnes.
#Pandora TV#

[CITYTIGERSS]

fantastický kanál, velmi rád to pozerám

[jankovac]

prohlásit, že z hlediska pevnosti jsou žb lodě srovnatelné s ocelovými je dobrý nonsens. Ocel a ŽB jsou srovnatelné v tlaku, nikoliv v tahu a krutu. Také dynamické namáhání od vibrací je pro betonové lodě dosti vražedné.

[marekgnip]

Tak toto je fakt zauimavé... super video!!! :)

[tomaskonopac]

Tak v zásadě loď můžete klidně postavit z čehokoliv co je pevné a nepraská a nepodléhá slané vodě . Napadají mě například lamináty uhlíková vlákna duraly pokryté odolnou vrstvou proti vlivu slané vody . Asi nejlepší by bylo udělat loď z kvalitní nerez oceli což se už i občas děje jen je to poněkud jak si drahé . Beton není špatný nápad . Budoucnost nejspíše bude v nějakých typech polykarbonátů kombinovaných s ocelí a nerez plechem .

[otaspinka]

O tom zda těleso bude plavat nebo bude klesat rozhoduje především jeho hustota (a ne Archimedův zákon, jak je dost často mylně interpretováno) a ta jak je známo je kg na m3. Archimedův zákon už jen pak vlastně říká, jak moc bude dané těleso nadlehčováno a kolik z něj bude „koukat“ ven z vody (pokud bude mít teda menší hustotu než voda). Tedy vždy se počítá jen s tím, co je pod vodou vč. toho, co je uvnitř. Pokud má tedy loď velký objem, kde sice obal je např. ze železa a má hustotu 7870 kg/m3, ale k tomu je tam vzduch, který má ještě větší objem než celé to železo dohromady na obalu s hustotou 1, 29 kg/m3, tak se loď nepotopí a bude plavat, jelikož průměrná hustota nebude větší než 998 kg/m3 případně 1030 kg/m3 (slaná voda).

[Hartasek]

6:08 Mamonovo není v Kalingradské oblasti, ale KALININGRADSKÉ oblasti (bývalé Východní Prusko). A lodě zde nejsou zakotvené, ale potopené jako molo/vlnolam.

[lokomo]

Tohle jsem netušil, ale kdo ví že se železobeton používal i na nástavby či celé nákladní železniční vozy?

[radekkulhavy]

Ale pokud vím tak chlorid sodný (sůl) způsobuje degradaci betonu (postupný rozpad) a v moři je soli docela dost. Možná proto se to nepoužívá😉

[DL-kcfc]

Důvod byl prozaický. Výroba kovových lodí vyžadovala drahou infrastrukturu - vysoké pece, válcovny, továrny atd. Beton byl levný a vyžadoval pouze kovovou síť a bednění. Kromě toho, betonová loď nebyla detekována magnetickými minami a odolávala torpédování. Pokud se vnější betonový plášt opatřil tlustou vrstvou ledu s dřevěnou drtí, nebylo možné takovou loď potopit torpédováním - energie výbuchu byla zcela pohlcena. Bohužel, Habakkuk (celá loď z ledu) byl drahý). S malou životností se počítalo - bylo to primárně do boje, nikoliv na výlety.

[vojtasanc]

Čau jen natoč prosím video o oceánech a udržitelného rybolovu, odhaduje se totiž že do 30letech bude celý oceán mrtvý. Máš velký vliv a nejen pro mě je to smrtelně důležité. Pro více informací se jdi podívat na netflix seaspiracy.

[vrby]

I na Labi se používaly žb vany za dob komunismu. Člověk nemusí chodit daleko stačí se podívat na Píštanske jezero u Velkých Žernosek. Dokonce jdou vidět z části na mapách 🙂

[novakvlcz]

Pokud se nemýlím, tak jedna z lodí postavených českým mořeplavcem Richardem Konkolskim byla jachta z betonu, kdy skutečně použil drátěnku jako do postele a tu nahodil z obou stran betonem. Vznikla tak pevná a přesto pružná konstrukce. Musel si však koupit licenci od jednoho Kanaďana, protože si myslel, že ten návrh je volně k použití. Nakonec zaplatil jen menší částku.
Mám dojem, ale mohu se mýlit, že ji pojmenoval Niké II. Je to už asi 40 let a takhle si to pamatuji.

[veny]

U nás máme také dvě, jsou potopené v pískovně v Píštanech.

[Aic]

Tož to je velmi zajímavé, myslím však, že první postavil Jára Cimrman. Nazval ji, tuším, Betka. Z toho každý hned pozná, že byla z betonu. Její zbytky lze nalézt na hoře Říp, kam ji poskytl v roce 1913 Jára Cimrman na natáčení filmu o potopě světa. Říp měl představovat v tehdejších kulisách horu Ararat. Filmaři loď však po krachu projektu nevrátili a tak se tam postupně rozpadla.

[jwallenfels]

Na 3d tiskarach asi tezko, protoze ten beton musi byt armovany.

[zxaozxao]

pořád setu mluví o nějaké nosnosti ale to se pletou největší nosnost maj slepice :D

[frantisekhena]

Beton se použival na lode. Delaly se cele z betonu je to richle udelane a kdyz do toho střelis tak to drži jako bunkr je to lepsi než ocel OCEL SE ROSTŘISTI A NADELA VELKOU PASEKU PRO OKOLI A NAMOŘNIKY .CHyba je že z betonu je to prilis težke ta lod važi jednou tolik než z oceli skousely i tank ale neujalo se to. Vaha je vaha .

[zbineknesvadba]

Zkoušeli to i z ledu a šlo to, projektovali se gigaletadlove lodě, ale nakonec se od toho odstoupilo

[maxmilianzapletal]

4:08 v tomhle případě se nejedna o betonovou loď ale o bunkru postaveni na mělčině kteří mel vypadat jako loď aby vyděsila nepřítele

[horal]

ľudská vinaliezavosť nepozná hranice 🙂