Vědomí a realita dneška | Jiří Horáček @ Meltingpot 2024

Profesor Jiří Horáček je psychiatr, psychoterapeut a multioborový vědec. Je vedoucím výzkumného Centra pokročilých studií mozku a vědomí Národního ústavu duševního zdraví, zakladatelem PSYRES (Nadačního fondu pro výzkum psychedelik) a přednostou Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Moderuje: Brain We Are

💬 SLEDUJTE NÁS 💬

[BrainWeAre]

Díky za pozvání na Melting Pot a povídání s prof. Horáčkem je vždy zážitek! Moc jsme si to užili 🙏 Dříve jsme s ním nahráli krátký 3, 5h podcast 😁

[JarmilaČeledovà]

Vyjímečný, inspirativní a veledůležitý rozhovor👍👍👍

[-JustDano]

Profesor Horáček a kluci z Brain We Are to je vždy top 👌

[cajak]

skvělé, hezky lidsky popisováno .... díky!

[boom]

Tak jsem si říkala, jestli to sdělení na konci bude, a bylo...

[Li-eqtd]

37:01 Čím tluštší ideologická kniha, tím míň je pravděpodobný, že je to pravdivý... jo? protože ta pravda je většinou jednoduchá... nechci se nikoho dotknout, ale Korán Bible...
1:04:20 Doporučení je: Vrátit se ke knihám, co nejtlustšim, od dobrejch autorů...
***
"S epochou osvícenství se rozvinul na podstatu náboženství mylný názor, který neporozuměl podstatě. Osvícen ci si představovali, že náboženství byla vymudrována hlavou (podobně jako filosofické systémy). Že kdosi kdysi vymyslel boha a jiná dogmata a pomocí této fantazie, která „plní přání“, vodil lidstvo za nos. Jung naopak tvrdí, že tomuto názoru opo nuje psychologická skutečnost. Náboženské symboly se totiž právě hlavou dají pochopit velmi špatně, protože z hlavy vůbec nepocházejí. Pocházejí mnohem spíše ze srdce – z psychické hlubinné vrstvy, kte rá se málo podobá vědomí, jež je vždy jen povrchem. Pro to jsou náboženské symboly zpravidla spontánními výtvory nevědomé duševní činnosti. Zkušenost dokazuje, že jsou vše, jen ne výmysl – a že nepocházejí z vědomého mudrování, ný brž z přirozeného života nevědomé duše. Ten, kdo se v tomto ohledu kloní k osvícenskému názoru, se psychologicky izolo val a je v rozporu se svou lidskou podstatou. Podstata všech neurotických poruch spočívá v odcizení instinktu, v odštěpení vědomí od určitých základních duševních skutečností."
C. G. Jung, Duše moderního člověka

[jachymwiesner]

Prosím jak bylo to jméno vědce v 48:43? Gott... Něco? Gedl? Díky:)

[PavelMichal]

Jsem nebo nejsem? Můžu BEJT mrtvej, a hurá, konečně jsem! Já je pausa, prázdná chvíle, když se nic neděje, nasune mozek pohled na sebe aby se neuštval a u sebe sama se zastaví spočine. Děsivé, pokud není výhled na Ty.

[Surja]

meditace není soustředění. Viz OSHO, a má pravdu, nejen on

[tomas]

..tak tedy přijímám výzvu..vědom si tenkého ledu;) .. já (ego) je rovno Ježíši Kristu, Inteligence je rovna Duchu Svatému, nad Já je rovno bohu Otci.. vědomým spojením těchto tří, nastàvà jednota..jednota, láska, Bůh, pravda..je jen označení stavu přítomnosti.(Ano je to křesťanská mystika, ale dle mého i praktický návod). ..když hledám sám v sobě onoho pozorovatele, onoho hodnotitele..nic nenacházím .. krásný příměr je, že ego je jak cibule..pomalu se dají odlupovat jednotlivé plátky, až nezbyde nic.., že by lidskà podstata byla opravdu prázdná?

[PavelMichal]

kolena v neformálních debatách jsou nápadná, vzhledem k perspektivě a zvolené ohniskové vzdálenosti jsou nečekaná. naše iluze člověka obvykle vidí šaty, méně kůži, svaly nepatrně a kosti skoro vůbec. natož střeva a mikrobiom v nich. možná z žen naše vědomí vytrhuje pozorností občas části, jsme fetišisti orgánů. ale to se nesluší ba nepatří, člověk je úplný celek a odělit část, je jako amputovaná lidská ruka odložená v koute, vadí, ač v sále je rukou stovka a dvě má každý, nic děsivého.

takže pro přežití je nezbytný celek, úplný, psycholog = zázemí, sám professor je mrtev

[PavelMichal]

smysl je sociální věc, člověk není pro sebe jak dokládá třeba sexualita JE VÝRAZNĚ PRO DRUHÉ, kdo tak funguje fasuje nejen oxitocin a celou hostinu , ale třeba i děti a jiné uplatnění, ale i pocit hodnoty kvality významu. ne obdiv, to je plytké, málo, střídavé, lépe potvrzení .
Pravěký člověk vizualizoval funkce mozku malbou, pastevec v poušti opsal svoji samotu vztahem k "nepřítomnému, neviditelnému ", tlupa ho nerušila, ovce byly od něj odlišné, a očekávané TY jako na dosah ruky. Civilizaci bylo o co (Koho) opřít a mohla se rozvíjet třeskutě.

Než přišel nějaký Vondráček CsC profesor a komunista, a transcendenci vymazal, mechanika fungovala dál, ale přežít se to nedalo, je volné místo profesora rovnou psychologie mediciny. Nekandiduju, sám bez zázemí bych to nezvládl.

[hakamiah]

Jsem přesvědčena, že 98% posluchačů této přednášky netuší o čem vlastně byla řeč. Ovšem naduté ego mnoha jedinců pochopilo vše :-)

[petrpeta]

"Svět, tak jak je, je vyladěnej mozkem, a stačí pár mg něčeho a všechno je jinak", je část poznání.
To, že "bez tý zkušenosti vidí půlku", s nevysloveným, leč vyplývajícím dovětkem, že "s tou zkušeností vidí druhou půlku, tudíž vidí celek, realitu", to už není poznání ze zážitku, ale interpretace zážitku myslí.
Mylná interpretace.
Realita je taková, že bez té zkušenosti vidí jednu iluzi, s drogou jinou iluzi, s jinou drogou zase další iluzi, jinou iluzi má Američan ve svým americkým snu, jinou Rus zavřenej v gulagu, a jinou českej Švejk, zavřenej v hospodě u piva. Iluzí je nekonečný množství. A vyšší počet shlédnutých Iluzí nedává pohled bližší realitě, pouze pomáhá uvědomění, že mozek opravdu vidí jen iluze.
Což může vést k motivaci uvidět realitu.
Ale nemusí.
Člověku se mohou iluze zalíbit a může si na nich dál ujíždět.
Uvidět realitu může, když "se do toho ponoří", když se vzdá všech Iluzí, tudíž i drog, když se mu podaří mysl a její tvorbu Iluzí ze svého vnímání zcela vyřadit. Nemusí ji vypnout, stačí ji nechat plynout bokem, ignorovat, nedávat jí pozornost, pozornost zaměřit na to, co zbude, když všechny iluze odmítne.
A první pohled na realitu pak může mnohé vyděsit.
Nezbude nic.
Zbude prázdno, když je v tom pozorovatel důsledný, tak zbude dokonce jen prázdno bez pozorovatele, bez já, prostě jen prázdno. Prázdno, s potenciální tvůrčí energií, ze které může já a celý jeho svět začít kdykoliv vznikat.
A může tak vzniknout cokoliv.
Po uvědomění si, že prázdno je úžasný, třpytící se nic a všechno, a chvilce kochání se tím, přijde uvědomění, že už to není prázdno, ale už je tu i já, které prázdno pozoruje a kochá se.
A pak si může libovolně stvořit svět.
Lákavé je, stvořit ho znovu tak, jak ho zná.
Ale když odolá té tendenci, může si mnoho detailů stvořit jinak a žít pak doslova "v jiným světě".
Samozřejmě pak může být svým okolím považován za blázna, když si to tak vytvoří, nebo i za mudrce, Mistra vědomí, když už svoji realitu tvoří dostatečně vědomě.
Pak může skutečně pomoct druhým.
Ovšem, není moc těch, co by skutečnou pomoc hledali 🙂

[tomas]

Pevně doufám, ze se pan profesor nestane ideologem a dokáže zůstat vědcem..

[Jana-tign]

Panu profesorovi vůbec nerozumím. Nevím o čem mluví. Pro mě je to naprosto nezáživné a zřejmě moc složité. Mnohem raději poslouchám J. DUŠKA nebo J. RAKA.