Xindloviny na radiu City | Třináctýho (7.6.2014)

Poslechněte si další povedený díl Xindlovin, ve kterém tentokrát XINDL X zpívá o pranostikách popisujících pátek třináctého.

Lyrics:

Ttřináctýho

Budík mě nevzbudil, zaspal jsem víc než jen chvíli,
snídám kvapně a ranní kava končí na košili.
Auto mi přes noc vodtáhli, je v čoudu,
a tak na zastávku autobusovou jdu.

Jenže nejedu ani busem, páč mi ujel před nosem,
a tak jdu pěškochodem, jasně, že cestou zmok jsem.
A sotva přijdu do práce, potkám se s bossem
a ten mi před všema od plic řekne, co jsem.

Dozvím se, že jsem blbeček a pitomeček
a taky jiný věci, co si nedám za rámeček.
A že to, na čem už dělám čtvrtej tejden,
stojí tak za prd, že mu do hlavy to nejde.

A že prej, ať to koukám celý předělat,
a to nejlíp hned, nebo mi sníží plat.
A jestli jsem prej čekal ňáký prémie,
tak ať na ně zapomenu, že nedá mi je.

Já však netrápím se snížným platem,
dneska je to nalevačku, ale je to jen tím datem.
Dnes, co podělat se může, to se podělá,
mě však neopouští má nálada veselá.

Prostě netrápí mě cokoli zlýho,
to, že je to na levačku, je tím pátkem třináctýho.
Vím, že až se změní datum v kalendáři,
bude se mi opět skvěle dařit.

Tak jdu předělat svou práci, ale nemám na čem,
páč jsem si šikovně vylil kafe do počítače.
Beru si volno, abych nezpůsobil další škody,
jedu se na chatu hodit do pohody.

Vysolím škváru za svou vodtaženou ojetinu
a u pumpy natankuju plnou nádrž benzínu.
Problém je v tom, že mám auto na naftu,
na chatu budu muset jet asi na raftu.

Já však netrápím se zničenou károu,
vím, že takhle nalevačku je to jenom jednou za rok.
Dnes, co podělat se může, to se podělá ,
mě však neopouští má nálada veselá.

Prostě netrápí mě cokoli zlýho,
to, že je to na levačku, je tím pátkem třináctýho.
Vím, že až se změní datum v kalendáři,
bude se mi opět skvěle dařit.

Na chatu dorazím stopem až pozdě večer
a samozřejmě zjistím, že nemám klíče.
Ale nejsem zničen, maximálně jen tak napůl,
vím, že dovnitř zvládnu vylýzt po okapu.

Koukám do vokna, někdo křičí, ten křik patří mojí ženě,
ale nekřičí na mě, křičí roztouženě.
A to roztoužení má na svědomí cizí maník,
kterej zrovna leží na ní.

Já však netrápím se tou nevěrnou rajdou,
dneska je to nalevačku, ale zejtra trable přejdou,
dnes, co podělat se může, to se podělá ,
mě však neopouští má nálada veselá.

Prostě netrápí mě cokoli zlýho,
to, že je to na levačku, je tím pátkem třináctýho.
Vím, že až se změní datum v kalendáři,
bude se mi opět skvěle dařit.

A tak jdu domů počkat na půlnoc,
až pátek třináctýho nade mnou ztratí moc.
Ale jak kouknu doma do kalendáře,
padnu na postel a propadnu v nářek.

Nevšimla si totiž má hlava chytrá,
že pátek třináctýho bude až zítra.
Co se dělo dnes, ještě nebylo nic,
ten horor teprv příjde! No tě pic.