Kateřina Kutarňová: Má AI vůli? Co by řekl Tomáš Akvinský

AI způsobí nukleární válku. „Umělá inteligence nás vyhladí!“ „AI si z lidí učiní otroky.“ Podobné výroky a hodnocení budoucího vývoje AI jsme mohli v uplynulých měsících zaznamenat i z úst lidí, kteří se sami na vývoji umělé inteligence podíleli. Vůbec přitom nepochybují o tom, že umělá inteligence myslí. Aby cokoliv z těchto věcí mohla AI učinit, musela by však být schopná volit – a k tomu je třeba vůle. Pramení vůle v myšlení? Je myšlení závislé na materii? Vrací se tvůrci AI k aristotelsko-tomistickému přesvědčení, že v „mysli není nic, co nebylo dříve ve smyslech“? V příspěvku se zamyslím nad tím, jak lze na tyto otázky odpovědět na základě Tomášova chápání intelektu jako duševní síly částečně nezávislé na materii a vůle, která sice s intelektem úzce spolupracuje, ovlivňuje jej a je jím ovlivňována, ale nemá v myšlení svůj zdroj. Tímto zdrojem je u Tomáše poněkud záhadná „esence duše“. Může tedy mít AI vůli?