filmov
tv
Profesionálové Žďár nad Sázavou – Hospodin je můj pastýř – 2013

Показать описание
Ahoj! Píseň Hospodin je můj pastýř je tady zas! Je tady pořád, vrací se a vracet se bude. Je to pěkný kousek, dá se to hrát, dá se to poslouchat a když je potřeba zahrát žalm, tak je to jasná volba.
Takže toto je provedení z motorkářské pouti, která se koná už pár let v Bazilice nanebevzetí Panny Marie ve Žďáře n.S. II. Není od věci připomenout, že se tam necpeme a nevyžadujeme to! Ale oni nás ti féroví motorkáři zatím pokaždé znovu a zas zvou, tak to smažíme.
Kdejaká nahrávka je u nás raritní a tahle taky. Proč? Protože nám zde chybí náš zásadní zpěvák Marek Miko, pro kterého je tato píseň jedním z jeho parádních čísel. S citem, pokorou a zavřenýma očima to tam Marek vždycky sází bezkonkurenčně dobře, to uzná i cynik pitomá! Ale zde není, zde nebyl, zde nezpívá. Byl totiž tou dobou v Brně na katechetickém kurzu, který posléze i úspěšně dokončil, bravo! Takže buď právě studoval nebo spal na přednášce anebo možná dokonce skládal nějakou zkoušku. Pokud zrovna neskládal ve volné chvíli nějakou hluboce duchovní a usebranou píseň, i to je možný!
Takže jsme se museli obejít bez něho, což není vůbec snadné, vůbec. A byly doby, kdy něco někde hrát a zpívat bez Marka bylo hazardování s dobrým jménem celého projektu, bez něj to prostě není takové, je to pan zpěvák.
Nicméně - jak říká náš báječný kamarád a zvukař Vitus Dobrovolný - něco se změnilo! Proč vůbec muže nahrazovat mužem?? A tak jsme to dali zazpívat ženě! A bylo vymalováno! :-) Takže zde zpívá Klára Přichystalová a je to dobrý, je to jiný, je to tam! Lehkost a jistota! A taky hraje na tamburínu a drží to moc pěkně, tzn. rytmus i v ruce! A nelze si nevšimnout toho, jaký parádní rukavice si na to vzala, to je krása, zdánlivý detail, ale co nadělá parády! A dost možná, že je to maskovaný odkaz na motorkářský charakter akce. Je pravda i to, že v bazilice bývá často chladno, zima nebo i strašná kosa, ale věřme tomu, že si Klára taky dělá tu inteligentní, promyšlenou, neprvoplánovou a rafinovanou legraci, to by jí totiž bylo podobný :-)
Čili jmenovitě zleva v přední řadě: Petr Laci Lacina, akustická kytara a zpěv, hudební i lidské pojivo a tmelivo, viz. např. velmi hezký záběr jeho pokynu k bicím, co přijde a jak to bude. Však se na něj za to Bětka moc hezky směje, to je kapela! Vedle sekáče Laciho se kroutí Jan Šustr, basová kytara, zpěv a zde i docela usilovný výraz a ksichty v instrumentálních pasážích. Vedle už zmíněná, popsaná a vychválená Klárka a vedle ní Zbyňďa Čech, zvučný zpěv dunivý, hlasový detonátor a vlasový aktivátor, je mu zde trochu zima na ručičky, proto má svou ruku v rukávě a tu druhou taky tak. Na druhou stranu s těmi pažemi hezky a netradičně kývá do rytmu, možná i do kroku (rád by i do skoku). V zadní řadě z předního pohledu je vlevo Jan Gonzís Dvořák, který tuto píseň instrumentálně do značné míry „udělal", hraje tam ty svoje starý dobrý bluesrockový fintičky a je to tam! Kromě fintiček hraje v instrumentální pasáži před koncem první sólo, je to jeho typický lampový projev plný poučeného porozumění a úcty k rockové kytarové tradici. Vedle něj za elektronickou bicí soupravou Alesis DM6 to sází Alžběta Šalandová od rytmického vajíčka až po pěkný rány do přechodů, je to dobrý, je to tam, je to tam! Záběr ze zadní kamery to říká nejlíp. Záběr ze zadní kamery je moc dobrá věc, zvlášť někdy ;-) A v zadní řadě vpravo je Standa Mokrý se svým zvukovým arsenálem, tuto píseň podmalovává tajemným kytarovým chvěním, drží se jakoby způsobně zpátky, je to inteligentní kultivovaný člověk, ale o to víc tam pak nakouří v instrumentální pasáží druhé sólo, to je zase celý on, když už ten zvuk vybere a nastaví, tak to sedí! Tím píseň dohnal k bodu vrcholné gradace a tak to má být, bravo, je to tam!
A ještě bychom rádi poukázali na už zmíněného Víta Dobrovolného, ten nám to nazvučil tak dobře jako už mnohokrát, je to dobrý kamarád, zvukař i znalec historie a náboženství, ozvučení přátelské i profesionální, to je mana z nebes, fakt. A kromě zvuku nám to i pohostinně nahrál do stop, což je už úplná paráda, umožňuje to následnou mixáž a určitou optimalizaci nahrávky, co už může být lepšího. Je to tam! Avšak! Nic není přetočeno, opraveno a studiově ošáleno, všechno je to živý záznam do posledního kilobajtu, tak jak se pořídil. O tom svědčí nejlépe průběžné chyby :-) Ale to tam patří, je to živě, je to tam, je to tam! Takže Vitus - díky, motorkáři - díky, Otec Vladimír Záleský - díky, díky telecaster, díky stratocaster, díky za toto krásné ráno! A díky za ryby :-)
Takže toto je provedení z motorkářské pouti, která se koná už pár let v Bazilice nanebevzetí Panny Marie ve Žďáře n.S. II. Není od věci připomenout, že se tam necpeme a nevyžadujeme to! Ale oni nás ti féroví motorkáři zatím pokaždé znovu a zas zvou, tak to smažíme.
Kdejaká nahrávka je u nás raritní a tahle taky. Proč? Protože nám zde chybí náš zásadní zpěvák Marek Miko, pro kterého je tato píseň jedním z jeho parádních čísel. S citem, pokorou a zavřenýma očima to tam Marek vždycky sází bezkonkurenčně dobře, to uzná i cynik pitomá! Ale zde není, zde nebyl, zde nezpívá. Byl totiž tou dobou v Brně na katechetickém kurzu, který posléze i úspěšně dokončil, bravo! Takže buď právě studoval nebo spal na přednášce anebo možná dokonce skládal nějakou zkoušku. Pokud zrovna neskládal ve volné chvíli nějakou hluboce duchovní a usebranou píseň, i to je možný!
Takže jsme se museli obejít bez něho, což není vůbec snadné, vůbec. A byly doby, kdy něco někde hrát a zpívat bez Marka bylo hazardování s dobrým jménem celého projektu, bez něj to prostě není takové, je to pan zpěvák.
Nicméně - jak říká náš báječný kamarád a zvukař Vitus Dobrovolný - něco se změnilo! Proč vůbec muže nahrazovat mužem?? A tak jsme to dali zazpívat ženě! A bylo vymalováno! :-) Takže zde zpívá Klára Přichystalová a je to dobrý, je to jiný, je to tam! Lehkost a jistota! A taky hraje na tamburínu a drží to moc pěkně, tzn. rytmus i v ruce! A nelze si nevšimnout toho, jaký parádní rukavice si na to vzala, to je krása, zdánlivý detail, ale co nadělá parády! A dost možná, že je to maskovaný odkaz na motorkářský charakter akce. Je pravda i to, že v bazilice bývá často chladno, zima nebo i strašná kosa, ale věřme tomu, že si Klára taky dělá tu inteligentní, promyšlenou, neprvoplánovou a rafinovanou legraci, to by jí totiž bylo podobný :-)
Čili jmenovitě zleva v přední řadě: Petr Laci Lacina, akustická kytara a zpěv, hudební i lidské pojivo a tmelivo, viz. např. velmi hezký záběr jeho pokynu k bicím, co přijde a jak to bude. Však se na něj za to Bětka moc hezky směje, to je kapela! Vedle sekáče Laciho se kroutí Jan Šustr, basová kytara, zpěv a zde i docela usilovný výraz a ksichty v instrumentálních pasážích. Vedle už zmíněná, popsaná a vychválená Klárka a vedle ní Zbyňďa Čech, zvučný zpěv dunivý, hlasový detonátor a vlasový aktivátor, je mu zde trochu zima na ručičky, proto má svou ruku v rukávě a tu druhou taky tak. Na druhou stranu s těmi pažemi hezky a netradičně kývá do rytmu, možná i do kroku (rád by i do skoku). V zadní řadě z předního pohledu je vlevo Jan Gonzís Dvořák, který tuto píseň instrumentálně do značné míry „udělal", hraje tam ty svoje starý dobrý bluesrockový fintičky a je to tam! Kromě fintiček hraje v instrumentální pasáži před koncem první sólo, je to jeho typický lampový projev plný poučeného porozumění a úcty k rockové kytarové tradici. Vedle něj za elektronickou bicí soupravou Alesis DM6 to sází Alžběta Šalandová od rytmického vajíčka až po pěkný rány do přechodů, je to dobrý, je to tam, je to tam! Záběr ze zadní kamery to říká nejlíp. Záběr ze zadní kamery je moc dobrá věc, zvlášť někdy ;-) A v zadní řadě vpravo je Standa Mokrý se svým zvukovým arsenálem, tuto píseň podmalovává tajemným kytarovým chvěním, drží se jakoby způsobně zpátky, je to inteligentní kultivovaný člověk, ale o to víc tam pak nakouří v instrumentální pasáží druhé sólo, to je zase celý on, když už ten zvuk vybere a nastaví, tak to sedí! Tím píseň dohnal k bodu vrcholné gradace a tak to má být, bravo, je to tam!
A ještě bychom rádi poukázali na už zmíněného Víta Dobrovolného, ten nám to nazvučil tak dobře jako už mnohokrát, je to dobrý kamarád, zvukař i znalec historie a náboženství, ozvučení přátelské i profesionální, to je mana z nebes, fakt. A kromě zvuku nám to i pohostinně nahrál do stop, což je už úplná paráda, umožňuje to následnou mixáž a určitou optimalizaci nahrávky, co už může být lepšího. Je to tam! Avšak! Nic není přetočeno, opraveno a studiově ošáleno, všechno je to živý záznam do posledního kilobajtu, tak jak se pořídil. O tom svědčí nejlépe průběžné chyby :-) Ale to tam patří, je to živě, je to tam, je to tam! Takže Vitus - díky, motorkáři - díky, Otec Vladimír Záleský - díky, díky telecaster, díky stratocaster, díky za toto krásné ráno! A díky za ryby :-)
Комментарии