LIKE WATER - Epic Music

KRČÍN - Připravovaný seriál pod vedením skvělého režiséra JOSEFA PECLA a JIŘÍHO UNTERMÜLLERA. S fantastickým scénářem od JANA MATĚJE KRNÍNSKÉHO a pod kamerou SEMIONA PATLISE.

Něco málo o vizionáři Jakubu Krčínovi.

JAKUB KRČÍN

Pocházel z chudého zemanského rodu. Narodil se jako syn Jiřího Krčína a jeho manželky Kateřiny z Olbramovic. Navštěvoval městskou školu v Kolíně, později pravděpodobně nějakou dobu studoval na artistické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V druhé polovině 50. let 16. století působil na panství Viléma Trčky z Lípy, poté od roku 1599 na přímluvu pana Trčky z Lípy vedl hospodářství augustiniánského kláštera v Borovanech. V roce 1561 vstoupil do služeb Rožmberků, stalo se tak díky přímluvě Evy z Rožmberka (1537–1591), kterou zachránil v lese po pádu z koně. Byl jmenován podpurkrabím a o rok později purkrabím Českého Krumlova.[pozn. 1] Pobíral tehdy roční plat 50 kop.

Na začátku krumlovského působení věnoval hlavní pozornost dvorům, ovčínům a pivovarům. Velkou pozornost věnoval rybníkářství. Prvním výsledkem rybnikářské dovednosti Krčínovy byl rybník Počátek "na lukách třeboninských ", tedy mezi vesnicemi Třebonín a Zlámaný Svinec (Dolní Svince) na Krumlovsku. Rybník s charakteristickým jménem vyměřoval Krčín počátkem jara roku 1564, snad s pomocí krumlovského fišmistra Martina. Práce na prvním rybníku Jakuba Krčína z Jelčan skončily před 3. dubnem 1565.

Roku 1569 se stal regentem (vrchním hejtmanem) rožmberského panství. V těchto funkcích se zasloužil o hospodářský rozkvět rožmberského panství. Při ochraně rožmberského majetku byl přísný až krutý.V roce 1578 zřídil buchhalterii, finančně revizní úřad, který kontroloval panské účetnictví.Dle neověřené hypotézy kronikáře z Hostivice, Jiřího Pergla, se podílel na vybudování vodovodu vedoucího na Pražský hrad. Ve výstavbě rybníků na Třeboňsku navázal na Josefa Štěpánka Netolického († 1538), mnoho rybníků zbudoval (například Spolský, Potěšil) či rozšířil (například Opatovický, Záblatský, Dvořiště, Naděje a Skutek). V roce 1571 založil rybník Nevděk (dnešní Svět), kvůli kterému nechal zbourat část Třeboně. Dokončen byl v roce 1574. Od roku 1584 šest let budoval největší rybník Rožmberk, nacházející se přímo na Lužnici u vsi Hlína. Za účelem jeho ochrany byla současně s jeho výstavbou vytvořena Nová řeka, převádějící povodňové průtoky Lužnice do Nežárky (tehdy nazývané Včelnice). V posledních letech na stavbě rybníka pracovalo každý den 400–500 poddaných z okolních panství a skupiny neusedlých rybníkářů. Po napuštění rybníka se ovšem hráz protrhla. Nakonec byla hráz dlouhá 2430 metrů a plocha rybníka činila asi 1060 hektarů, v současnosti je jeho rozloha zhruba poloviční.

Jeho věhlas se donesl až k císaři Rudolfu II. Krčín na přání panovníka provedl kontrolu rybničního hospodaření na komorním panství Poděbrady. Později ještě navrhl projekt čerpání vody z malešovských rybníků k pohonu vodních kol v kutnohorských dolech, který ale nebyl uskutečněn.

Jeho první manželkou se stala paní Dorota, vdova Slepičková z Krumlova, rozená z Radkovic, která byla o třicet let starší než Jakub Krčín. Tento sňatek, uzavřený roku 1566, byl majetkově promyšlený, jelikož mu tehdy hrozilo vězení pro dlužníky. Sňatkem vyženil měšťanský dům v českokrumlovském Latránu[10] a značné bohatství. I přes manželčin vysoký věk trvalo toto manželství celých 21 let. Krčínovou druhou manželkou byla Kateřina Zelendarová z Prošovic, kterou si vzal roku 1588, rok poté, co ovdověl. Druhá žena mu však zemřela již roku 1601. Měl s ní šest dcer:

Marianna – zemřela v dětském věku. Je pohřbena v kostele v Dublovicích.
Anna Kateřina – provdala se roku 1604 za Maxmiliána Velemyšlského z Velemyšlevsi a sídlila na tvrzi v Obděnicích, kterou vybudoval její otec.
Ludmila – provdala se za Adama Šťastného Vojkovského z Milhostic. Po bitvě na Bílé hoře odmítla ona i její manžel přestoupit na katolickou víru a museli se vystěhovat. Žili v saské Pirně.
Eliška – provdala se roku 1610 za Václava Svatkovského z Dobrohoště u Sedlčan. V době po bitvě na Bílé hoře odešla s manželem do emigrace a žila v Drážďanech.
Johanka – se za Oldřicha Myšku ze Žlunic a na Kamýku. Jejich majetek byl po bitvě na Bílé hoře konfiskován. Po smrti své ženy uprchl Oldřich do Saska. Jejich dvě dcery utonuly ve Vltavě při cestě za svým otcem, když byly přepadeny na své loďce u obce Velká dvěma lupiči.
Žofie – provdala se za Zikmunda Hložka ze Žampachu. Po Bílé hoře byl jejich majetek konfiskován a oni upadli do chudoby.