filmov
tv
Korin Vlog - Procházka okolo řeky #1 (Jičínka a Moravice)
Показать описание
Procházka okolo řeky Jičínky a Moravice. Jestli se video líbilo a chceš mě podpořit, prosím dej mi lajk a odběr, hned jak otevřou okresy bude další video ;)
#řeka #river #příroda #nature
Jičínky - Šenov u Nového Jičína
49.6190456N, 17.9928533E
Moravice - Podhradí u Vítkova
49.8074911N, 17.7654706E
Moravice (něm. Mohra) je řeka protékající Moravskoslezským krajem, která zčásti tvoří historickou zemskou hranici Moravy a Slezska. Je to nejvýznamnější přítok řeky Opavy. Délka toku činí 100,5 km, plocha jejího povodí měří 899,9 km².
Řeka Moravice pramení v Hrubém Jeseníku v nadmořské výšce 1134,8 m, 3 km jižně od vrcholu Pradědu. Nejprve teče jihovýchodním směrem. Její hladinu vzdouvají vodní nádrže Slezská Harta a Kružberk. Z Kružberku se odebírá voda pro Úpravnu vody v Podhradí. U zříceniny hradu Vikštejn se postupně obrací na severovýchod, odděluje se Weisshuhnův kanál a pak řeka protéká městem Hradec nad Moravicí, Branka u Opavy a Opava, pod kterou se vlévá zprava v nadmořské výšce 241,9 m do řeky Opavy.
Větší přítoky
levé – Bělokamenný potok, Kočovský potok, Černý potok, Razovský potok, Melčský potok, Meleček, Hvozdnice
pravé – Mlýnský potok, Moravický potok, Podolský potok, Polička, Lomnický potok, Mýdlový potok, Volárenský potok, Lesná, Bílčický potok, Lobník, Hradečná
Přehrady
VD Slezská Harta
VD Kružberk (z přehrady Kružberk se přivádí voda do Úpravny vody v Podhradí u Vítkova, kde se zpracovává na pitnou vodu)
Weishuhnův kanál (dodával vodu do papírny, dneska do elektrárny)
Mlýny
Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.
Vodní mlýn v Malé Štáhli – Malá Štáhle čp. 22, okres Bruntál, v letech 1958–1982 kulturní památka
Hanzlův mlýn – Radkov, okres Opava
Řeka Jičínka je pravostranným přítokem středního úseku Odry nad Ostravou, který vymezuje ústí Opavy na dolním konci a prostor Moravské Brány na konci horním u Jeseníka nad Odrou. Ústí do Odry pod obcí Kunín ve výšce 243 m n.m., pramení v 770 m n.m. pod Velkým Javorníkem v Moravskoslezských Beskydech. Celková délka toku od pramene k ústí je 25,7 km a její správa je dělená. Spodní úsek pod zaústěním levostranného přítoku Zrzávky spravuje státní podnik Povodí Odry, nad tímto zaústěním je Jičínka (jakož i celá Zrzávka) v péči Lesů České republiky. Sklon dna Jičínky (bez ovlivnění spádovými objekty) se pod místem dělení správy pohybuje v prostoru Nového Jičína okolo 4 ‰, ve výustní trati, připadající již k nivě Odry, to je 2 ‰. Z větších přítoků s povodím nad 10 km2 ústí do Jičínky mimo zmiňovanou Zrzávku v horních partiích povodí ještě Stranický potok, níže pak Jičina.
Z větší sídel, jimiž Jičínka protéká, je to především okresní město Nový Jičín a na něj bezprostředně navazující souvislá zástavba obcí Šenov a Kunín směrem po toku, a obcí Životice a Veřovice směrem proti vodě.
Z chráněných území se Jičínky v horní trati, kde je ve správě LČR, dotýká Chráněná krajinná oblast Beskydy 1 , ve spodním úseku, spravovaném státním podnikem Povodím Odry, připadá od silničního mostu Kunín - Hukovice (km 2,5) směrem k ústí do Chráněné krajinné oblasti Poodří. Z živočichů sídlí v jejím toku chráněná střevle potoční, rybářsky je obhospodařována jako mimopstruhový revír od ústí přibližně po Šenov u Nového Jičína (km 0,0 – 6,0) výše po pramennou oblast pak jako revír pstruhový.
Charakter toku Jičínky je obdobného rázu, jako sousední pravostranné přítoky Odry - Lubina a Ondřejnice. To znamená na svojí poměrně krátké délce v dolní trati, připadající svojí povahou již k nivě Odry, je tokem spíše nížinného charakteru, ve střední pak podhorského rázu a výše směrem k prameni typickou bystřinou o velkém sklonu. Všechny pravostranné přítoky střední Odry odvádí průtoky ze severozápadní návětrné strany Beskyd, které jsou za povodní charakteristické kratšími, ale velmi strmými povodňovými kulminacemi. Uvedený rys povodní, vznikajících většinou z přívalových srážek, se na Jičínce v její horní části v posledních padesáti letech projevil velmi výrazně dvakrát. V roce 1958, kdy mimo vlastní Jičínku bylo extrémně postiženo i sousední povodí Zrzávky, a naposled v červnu r. 2009, když centrum srážek postihlo celý vějíř povodí nad jejich soutokem. Významnými na středním a dolním toku byly povodně i ze začátku šedesátých let minulého století. Důsledky povodňových epizod nalezly odezvu v opatřeních, k nimž se pro zvýšení ochrany okolního území posléze pak přikročilo. Jako důsledek z prvně jmenovaných byla výstavba nádrže Kacabaja v Hodslavicích v povodí Zrzávky, tehdy v rámci akce tzv. "malých nádrží". Nádrž je však vybudována vysoko v povodí, a její efekt pro tlumení povodní směrem níže je spíše jen okrajový. Nádrž slouží dnes více k rekreačním, než ochranným účelům.
#řeka #river #příroda #nature
Jičínky - Šenov u Nového Jičína
49.6190456N, 17.9928533E
Moravice - Podhradí u Vítkova
49.8074911N, 17.7654706E
Moravice (něm. Mohra) je řeka protékající Moravskoslezským krajem, která zčásti tvoří historickou zemskou hranici Moravy a Slezska. Je to nejvýznamnější přítok řeky Opavy. Délka toku činí 100,5 km, plocha jejího povodí měří 899,9 km².
Řeka Moravice pramení v Hrubém Jeseníku v nadmořské výšce 1134,8 m, 3 km jižně od vrcholu Pradědu. Nejprve teče jihovýchodním směrem. Její hladinu vzdouvají vodní nádrže Slezská Harta a Kružberk. Z Kružberku se odebírá voda pro Úpravnu vody v Podhradí. U zříceniny hradu Vikštejn se postupně obrací na severovýchod, odděluje se Weisshuhnův kanál a pak řeka protéká městem Hradec nad Moravicí, Branka u Opavy a Opava, pod kterou se vlévá zprava v nadmořské výšce 241,9 m do řeky Opavy.
Větší přítoky
levé – Bělokamenný potok, Kočovský potok, Černý potok, Razovský potok, Melčský potok, Meleček, Hvozdnice
pravé – Mlýnský potok, Moravický potok, Podolský potok, Polička, Lomnický potok, Mýdlový potok, Volárenský potok, Lesná, Bílčický potok, Lobník, Hradečná
Přehrady
VD Slezská Harta
VD Kružberk (z přehrady Kružberk se přivádí voda do Úpravny vody v Podhradí u Vítkova, kde se zpracovává na pitnou vodu)
Weishuhnův kanál (dodával vodu do papírny, dneska do elektrárny)
Mlýny
Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.
Vodní mlýn v Malé Štáhli – Malá Štáhle čp. 22, okres Bruntál, v letech 1958–1982 kulturní památka
Hanzlův mlýn – Radkov, okres Opava
Řeka Jičínka je pravostranným přítokem středního úseku Odry nad Ostravou, který vymezuje ústí Opavy na dolním konci a prostor Moravské Brány na konci horním u Jeseníka nad Odrou. Ústí do Odry pod obcí Kunín ve výšce 243 m n.m., pramení v 770 m n.m. pod Velkým Javorníkem v Moravskoslezských Beskydech. Celková délka toku od pramene k ústí je 25,7 km a její správa je dělená. Spodní úsek pod zaústěním levostranného přítoku Zrzávky spravuje státní podnik Povodí Odry, nad tímto zaústěním je Jičínka (jakož i celá Zrzávka) v péči Lesů České republiky. Sklon dna Jičínky (bez ovlivnění spádovými objekty) se pod místem dělení správy pohybuje v prostoru Nového Jičína okolo 4 ‰, ve výustní trati, připadající již k nivě Odry, to je 2 ‰. Z větších přítoků s povodím nad 10 km2 ústí do Jičínky mimo zmiňovanou Zrzávku v horních partiích povodí ještě Stranický potok, níže pak Jičina.
Z větší sídel, jimiž Jičínka protéká, je to především okresní město Nový Jičín a na něj bezprostředně navazující souvislá zástavba obcí Šenov a Kunín směrem po toku, a obcí Životice a Veřovice směrem proti vodě.
Z chráněných území se Jičínky v horní trati, kde je ve správě LČR, dotýká Chráněná krajinná oblast Beskydy 1 , ve spodním úseku, spravovaném státním podnikem Povodím Odry, připadá od silničního mostu Kunín - Hukovice (km 2,5) směrem k ústí do Chráněné krajinné oblasti Poodří. Z živočichů sídlí v jejím toku chráněná střevle potoční, rybářsky je obhospodařována jako mimopstruhový revír od ústí přibližně po Šenov u Nového Jičína (km 0,0 – 6,0) výše po pramennou oblast pak jako revír pstruhový.
Charakter toku Jičínky je obdobného rázu, jako sousední pravostranné přítoky Odry - Lubina a Ondřejnice. To znamená na svojí poměrně krátké délce v dolní trati, připadající svojí povahou již k nivě Odry, je tokem spíše nížinného charakteru, ve střední pak podhorského rázu a výše směrem k prameni typickou bystřinou o velkém sklonu. Všechny pravostranné přítoky střední Odry odvádí průtoky ze severozápadní návětrné strany Beskyd, které jsou za povodní charakteristické kratšími, ale velmi strmými povodňovými kulminacemi. Uvedený rys povodní, vznikajících většinou z přívalových srážek, se na Jičínce v její horní části v posledních padesáti letech projevil velmi výrazně dvakrát. V roce 1958, kdy mimo vlastní Jičínku bylo extrémně postiženo i sousední povodí Zrzávky, a naposled v červnu r. 2009, když centrum srážek postihlo celý vějíř povodí nad jejich soutokem. Významnými na středním a dolním toku byly povodně i ze začátku šedesátých let minulého století. Důsledky povodňových epizod nalezly odezvu v opatřeních, k nimž se pro zvýšení ochrany okolního území posléze pak přikročilo. Jako důsledek z prvně jmenovaných byla výstavba nádrže Kacabaja v Hodslavicích v povodí Zrzávky, tehdy v rámci akce tzv. "malých nádrží". Nádrž je však vybudována vysoko v povodí, a její efekt pro tlumení povodní směrem níže je spíše jen okrajový. Nádrž slouží dnes více k rekreačním, než ochranným účelům.